„Každý den jsme venku. Chodíme do ulic, sklepů i míst, kam by se běžný člověk ani nepodíval. Tam všude žijí kočky, o které se nikdo nestará. Pro nás to nejsou jen zvířata z ulice – každá z nich má svůj příběh,“ popisuje vedoucí spolku Luboš Čapek.
Podle něj je klíčové především zabránit dalšímu nekontrolovanému množení. „Naší hlavní prioritou je odchyt a kastrace. Pokud se tohle neudělá, problém se jen násobí. Jedna kočka může mít několikrát ročně koťata a během krátké doby se z toho stane neřešitelná situace,“ vysvětluje.
Felisicat se ale podle jeho slov nezaměřuje jen na prevenci. „Často nacházíme zvířata nemocná, zraněná nebo podvyživená. Bereme je na veterinu, léčíme a snažíme se jim najít nový domov. Někdy je to běh na dlouhou trať,“ říká Čapek.
Kárání za přípravu spisu i genetické testy. Soud rozplétá nelegální prodej psů |
Realita je podle něj často tvrdá – některá zvířata se podaří zachránit, jiná přicházejí příliš pozdě. Přesto spolek pokračuje. „Děláme to ve svém volném čase a z velké části za vlastní nebo darované peníze. Není to jednoduché, ale víme, proč to děláme,“ poznamenává.
Dobrovolníci tak podle něj často suplují systém, který není schopen reagovat dostatečně rychle nebo v potřebném rozsahu. „Když tu kočku necháte na místě, nikdo jiný pro ni nepřijde. To je realita, se kterou se setkáváme dnes a denně,“ dodává.
Úřady se na to dívají jinak
Jiný pohled mají úřady, které kritizují, že spolek vedle bezproblémové bezprostřední pomoci opuštěným kočkám provozuje bez řádné registrace útulek.
„Od roku 2017 může nalezená zvířata přijímat a nabízet k adopci pouze registrovaný útulek, a to vždy ve spolupráci s obcí,“ upozorňuje Lenka Hanušová, ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat krajské veterinární správy. Podle ní Felisicat v tomto směru dlouhodobě vybočuje.
Při kontrolách prostor, ve kterých Felisicat sídlí, podle veterinární správy narazili inspektoři na desítky až zhruba 120 koček umístěných v nevyhovujících podmínkách, které byly nabízeny k adopci. Problémem má být zejména zázemí v objektu, kde fungují i další firmy.
Obchodník se psy falšoval doklady, některá zvířata po prodeji uhynula |
Hygienické podmínky podle kontrol neodpovídají požadavkům – například jedno umyvadlo slouží pro více místností, používá se jak na čištění kočičích toalet a misek, tak i pro potřeby dobrovolníků. V zařízení se přitom střídá větší počet lidí, což podle inspektorů zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění, a to i kvůli nedostatečné karanténě.
Podobně to vidí i ústecký magistrát, který část aktivit spolku oceňuje, zároveň ale upozorňuje na provozování útulku bez registrace a zdůrazňuje, že péče o opuštěná zvířata v krajském městě nestojí pouze na Felisicatu, ale podílí se na ní také Centrum pro zvířata v nouzi při ústecké zoo a městská policie.
Spolek čelí pokutám v řádu desítek tisíc korun
„Odchyty bezprizorních koček a jejich předání do legálních zařízení považujeme za přínosné. Současně však další postup spolku, například provozování útulku bez registrace, představuje porušování zákonné povinnosti, což opakovaně konstatuje krajská veterinární správa,“ nastiňuje tiskový referent ústeckého magistrátu Marek Lukinič.
Kontroly s výhradami se podle veterinární správy neodehrály poprvé a sankce padly už v minulosti. Aktuálně spolek čelí pokutám v řádu desítek tisíc korun – deset tisíc korun od magistrátu a dalších třicet tisíc od veterinární správy.
Sankce představují finanční zátěž pro spolek, který funguje převážně z darů a dobrovolné pomoci. Dobrovolníci na sociálních sítích přiznali, že po udělení pokut dokonce zvažovali ukončení činnosti spolku. Nakonec se ale rozhodli pokračovat a veřejnost požádali o pomoc prostřednictvím finanční sbírky zveřejněné přes QR kód.
Protočili kočku v sušičce a hodili ji psovi. Žalobkyně zrušila obvinění mladíků |
Zákaz činnosti spolku zatím nehrozí. Veterinární správa ale upozorňuje, že pokud bude organizace dál fungovat v rozporu se zákonem, mohou následovat další správní řízení a sankce.
Luboš Čapek nedostatky v zázemí nezastírá, zároveň ale upozorňuje na širší kontext. „Podmínky v těchto prostorách nejsou ideální, to víme. Ale dostat se na úroveň, kterou si úřady představují, je otázka peněz, času a lidí, které prostě nemáme,“ líčí.
Obavy z šíření infekcí podle něj nejsou o nic větší než v samotném prostředí ulic. „To riziko je podle mě srovnatelné s tím, co ty kočky zažívají venku,“ doplňuje.
Zároveň zdůrazňuje, že problém je mnohem širší než samotné fungování spolku. „Moc bych si přál, abychom měli ideální podmínky. Ale venku běhají stovky opuštěných koček, které tam někdo nechal a jež se dál nekontrolovaně množí. A ty potřebují řešení hned,“ přibližuje Čapek.
Jedni se o kočky starají a druzí je týrají:
3. února 2026 |
