Případy dlouhodobého týrání dětí či jejich jednorázové fatální napadení nejbližšími nejsou ve společnosti žádnou výjimkou. Tyto případy jsou hlavním důvodem spuštění nového projektu ministerstva spravedlnosti zaměřeného na ochranu dětí v situacích domácího násilí. Na Krajském soudu v Ústí nad Labem ho představil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Pilotní program má změnit způsob, jakým soudy podobné případy řeší. Nově o nich mají rozhodovat specializovaní soudci proškolení v takzvaném trauma zohledňujícím přístupu. Důraz má být kladen také na užší spolupráci soudů, OSPODů, policie, státních zástupců, intervenčních center a odborníků na domácí násilí.
Součástí projektu jsou dva nové nástroje s názvy Checklist a Riskmapa. Ty mají soudům pomoci rychleji rozpoznat domácí násilí v rodině a lépe vyhodnotit riziko jeho pokračování nebo eskalace.
„Z toho baráku mi není dobře.“ Ubytovna, kde zemřelo batole, děsí místní |
„Chtěli bychom veřejnosti představit dva justiční nástroje, které by mohly zabezpečit to, že v případech domácího násilí bude justice schopna dobře posoudit, jestli dítě může, nebo nemůže zůstat a vyrůstat v rodinném prostředí právě proto, aby dítěti bylo zajištěno jeho bezpečí,“ uvedl místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák.
Podle něj má první nástroj s názvem Checklist pomoci soudcům při rozhodování o předběžných opatřeních v případech domácího násilí. Obsahuje přehled forem násilí, jejich závažnosti i doporučení, na jaké důkazy a skutečnosti se při posuzování zaměřit.
Možná jsme jako společnost nedokázali identifikovat ta rizika dopředu tak, abychom jim dokázali předejít.
Jeroným Tejcministr spravedlnosti
„To, co je na tom nástroji nové, je, že se neomezujeme pouze na formy domácího násilí, ale snažíme se postihnout i jeho dynamiku a další rizikové faktory na straně pachatele,“ vysvětlil Polák.
Druhý nástroj s názvem Riskmapa má soudům pomoci posoudit, jak velké je riziko opakování násilí a jak bezpečně nastavit další fungování rodiny. Zaměřuje se nejen na pachatele, ale i na zranitelnost obětí a vztahy v celé rodině.
Ministr Tejc uvedl, že projekt získává na aktuálnosti i kvůli tragickým případům týraných dětí, které v poslední době otřásly veřejností. „Možná jsme jako společnost nedokázali identifikovat ta rizika dopředu tak, abychom jim dokázali předejít,“ řekl.
Podle něj musí být při podobných rozhodováních na prvním místě především bezpečí dítěte. Ministerstvo proto připravuje i legislativní změny, které mají lépe definovat zájem dítěte a posílit ochranu obětí domácího násilí. „Musíme přesněji definovat, co je zájem dítěte. Jedním z těch opravdu klíčových kritérií je bezpečí,“ uvedl Tejc.
„Dalo se tomu předejít.“ Pěstounka zavražděné holčičky řekla, co předcházelo tragédii |
Ministerstvo chce zároveň projekt postupně propojit i s dalšími institucemi včetně školství, zdravotnictví nebo policie, aby mezi jednotlivými aktéry fungovala lepší výměna informací.
„Pokud každý kouká na problém jen ze svého pohledu, může se stát, že ta zásadní rizika nikdo nespojí dohromady,“ dodal ministr.
Do projektu bylo od loňského roku proškoleno už 179 odborníků z řad soudů, státních zastupitelství, Probační a mediační služby, policie, OSPODů nebo intervenčních center. Pilotní fáze projektu nyní odstartovala na vybraných soudech a ministerstvo očekává, že zkušenosti z praxe pomohou nastavit jednotnější ochranu ohrožených dětí napříč Českou republikou.
