Původní břidličnou střechu se zachránit nepodařilo. „Ale zvolili jsme esteticky plnohodnotnou náhradu v podobě tašek bobrovek,“ říká Josef Kadlec, technik stavebních investic z Lesů ČR, které jsou správcem památky. Doplnil, že se při obdobných projektech postupuje s ohledem na krajinu i historii stavby.
Příběh kapličky se začal psát v noci ze 3. na 4. července 1799, kdy v Rynarticích propukla děsivá bouře. Druhý den, ve svátek svatého Prokopa, se místní vydali do nedalekého kostela v Jetřichovicích poděkovat bohu, že přežili.
„Houf farníků se vydal Kostelní stezkou a nevědomky založil novou tradici, každoroční oslavy dne zaslíbení,“ popisuje historička Natálie Belisová v knize Tulákům Jetřichovicka, která se věnuje dějinám lokality.
Na strom u stezky pověsil zdejší obchodník obraz svatého Prokopa s nápisem „Heilige Procopius bitte für uns!“, tedy „Svatý Prokope, pros za nás“. Malbu chránila plechová stříška a bylo zde i dřevěné klekátko.
„Roku 1886 se odhodlali Rynartičtí k důstojnému přebudování místa,“ říká dále Belisová. Původní obraz byl odnesen a na jeho místě vznikla malá zděná kapce pokrytá břidlicí. „Ze štukového medailonku ve štítu hleděl na věřící Beránek Boží a uvnitř na stěně visel nový obraz od Franze Antona Grohmanna z Jetřichovic. Zápis ve farní pamětní knize kousavě zhodnotil výsledek ,Provedení malby bylo, bohužel, zadáno malíři pokojů…’,“ dodává historička.
Kaple svatého Prokopa byla vysvěcena 10. října 1886, a to společně s blízkou skalní kaplí Ecce Homo. Určena byla pouze pro pobožnosti, nikoliv pro mše.
