Obcí a měst, které část rozpočtu nechávají pro realizaci nápadů občanů, v posledních letech přibývá. Letos lidé rozhodují v celé republice o rozdělení 150 milionů korun. Zaznělo to dnes v Mostě na setkání padesátky koordinátorů participativních rozpočtů. Zapojují se do nich také základní školy, kde sami žáci vymýšlí, jak třeba zlepšit prostředí pro vzdělávání.
První obce začaly s participativními rozpočty pracovat v letech 2012 až 2014. Platforma Munipolis, přes kterou tyto rozpočty obce realizují, hlásí druhý rok v řadě meziroční nárůst zájmu o 17 procent. Podle jejího odhadu bude letos projektů zhruba stovka. U těch největších jsou investice ve vyšších jednotkách milionů, náklady na ty nejmenší se pohybují v desetitisících. Nejvíce peněz v participativním rozpočtu měl dosud Zlín, a to sedm milionů korun.
Využití peněz je pestré. "Evergreenem je inovace městských hřišť a sportovišť. Ale najdou se i projekty jako venkovní taneční parket či psí louka. Velikost obce nebo síla její ekonomiky není pro uspořádání participativního rozpočtu nijak určující. Z Česka máme za poslední roky celou řadu příkladů, kdy se i v poměrně skromných akcích podařilo realizovat projekty, které občanům výrazně vylepšily kvalitu života," uvedl Martin Roučka, který v Munipolis působí jako specialista na participativní rozpočty.
V Mostě participativní rozpočet funguje od roku 2020, kdy do něj město dalo dva miliony korun. Letos radnice vyčlenila na projekty občanů čtyři miliony korun, z toho 700.000 korun je jen na nápady zaměřené na zlepšení života seniorů. "Dominantní jsou každoročně projekty, které směřují na naše příměstské areály Benedikt, Matylda a jezero Most. Je vidět, že to lidi opravdu zajímá," řekl ČTK primátor Marek Hrvol (ProMOST).
"Občané soutěží, který projekt vyhraje, setkávají se, představují je, oslovují další. Má to několik úrovní spolupráce. Lidé si pak projektů cení víc. Komunita, která zařídí, aby projekt byl, tak se o něj i stará," uvedl Hrvol. Letos je mezi vítěznými projekty například studie využití parku Hrabák.
Fungují také školní participativní rozpočty. "Děti sami podávají nápady. Letos na ZŠ Písečná jich bylo 80, na ZŠ Hornická 21 a na ZŠ Kadaňská 48. Děti jsou šikovné, snaží se koukat kolem sebe, co se jim ve škole a okolí líbí, co by změnily, jak by navrhly změnu," řekla ČTK a Českému rozhlasu Tereza Rödlingová z odboru rozvoje investic chomutovského magistrátu.
Participativní rozpočet podle ní učí dívat se okolo, nebýt lhostejný. "Žáci navíc zjišťují hodnotu peněz, co je potřeba k realizaci," uvedla. Hlasovat budou děti na uvedených školách 3. června, každý žák bude mít jeden hlas. Pro každou školu má město na projekty vymyšlené dětmi 50.000 korun. Mezi nápady jsou podle Rödlingové zábavní prvky na školní zahrady či chodby nebo praktické věci, jako je kufřík s menstruačními pomůckami na dívčích toaletách.