Cyrani k rozhodnutí zároveň poznamenal, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, s výší investice 42 miliard korun patří mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji.
Občané při dnešním jednání zastupitelstva v dlouhé debatě vyjadřovali obavy z dopadů na zdraví a kvalitu života, upozorňovali na nestabilní cenu lithia či na možnou změnu postoje k těžbě v Německu. Strach mají z nárůstu dopravy, zničení životního prostředí.
Opoziční zastupitelé žádali o vyčíslení částky, kolik peněz z projektu získá Ústecký kraj.
K záměru se budou moci vyjádřit samosprávy a další v procesu vlivu na životní prostředí (EIA). Se zahájením těžby investor počítá v roce 2030.
Investice za 42 miliard. Těžba lithia v Krušných horách je možná, ukázala studie |
Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Na konci loňského roku ČEZ zveřejnil závěry studie proveditelnosti, podle které těžbě nebrání žádné technologické překážky.
Cyrani uvedl, že investice přinese přímo 4000 míst. V Ústeckém kraji je nejvyšší nezaměstnanost v zemi.
Aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje plochy pro technologické zařízení pro těžbu lithia nedaleko Cínovce na Teplicku. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem. Nakládat se bude v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku na Teplicku, kam ho dopraví z Cínovce dopravník.
„Studie potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37 tisíc tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel,“ řekl v prosinci mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík.
Poprvé o aktualizaci jednali zastupitelé v prosinci, tehdy rozhodnutí odložili. Vedení kraje dnes předložilo bod, který se týká aktualizace, zastupitelům na stůl. Přestože se tak o něm ze zveřejněného programu lidé nedozvěděli, přišli dnes na zasedání občané Teplicka a zástupci obcí, někteří si kvůli tomu vzali dovolenou.
Obyvatel Teplic Josef Fasman řekl, že lidem jde o kvalitu života. „Měli jsme po letech naději na lepší životní prostředí a tu si chceme udržet,“ uvedl.
Kolik z toho budeme mít?
Nejvíce se těžba dotkne města Dubí. Starosta Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že požaduje, aby v memorandu bylo zakotveno, kolik peněz dá investor obcím nad poplatky za vytěžený nerost. Dubí požaduje 100 milionů korun ročně. Cyrani uvedl, že Dubí dostane za 25 let těžby 800 milionů korun jen za vytěžený nerost.
Občané opakovali v debatě, že cena lithia je nestabilní a investor nezohlednil připomínky obcí. Opoziční zastupitel Jan Papajanovský (STAN) řekl, že na prosincovém zastupitelstvu zazněly dotazy, ale odpovědi od investora nejsou dostatečné. Naopak Cyrani řekl, že všechny dotazy byly zodpovězeny.
„Naše dotazy jsou pořád stejné, kolik z toho budou mít občané Ústeckého kraje,“ uvedl Papajanovský. Podle něj vybere ČR z projektu ročně na daních 1,1 miliardy korun a z toho 100 milionů korun dostane Ústecký kraj.
Barák neprodám ani za 30 milionů. Lidé nechtějí opouštět domy kvůli lithiu |
Názor občanů je podle opozičního zastupitele Jaroslava Foldyny (SPD) klíčový. „Chce se po nás rozhodnutí, které nebudeme moci už změnit,“ uvedl a podpořil Papajanovského v požadavku na vyčíslení částky, kterou získá z projektu region. Pro změnu zásad územního rozvoje, kterou se vymezuje plocha pro těžbu lithia, hlasovalo 38 zastupitelů, pět bylo proti a pět se zdrželo.
Těžba a závod na zpracování suroviny přinesou napřímo zhruba 2000 pracovních míst, další 2000 míst vznikne v navazujícím dodavatelském řetězci, řekl Cyrani. „Kraj bude bojovat za to, aby se stát choval k Ústeckému kraji jako k regionu, který těží strategickou surovinu. Souhlasím s tím, že to nesmí dopadnout jako v minulosti,“ uvedl hejtman Richard Brabec (ANO). „I pro novou vládu je strategický projekt,“ řekl Brabec, někdejší ministr životního prostředí ve vládě Andreje Babiše.
Ať je lanovka níž. Kraj a obce zasypaly resort výhradami kvůli těžbě lithia |
Zatímco pro obyvatele Teplicka se dnešním rozhodnutím zastupitelů zatím nic nemění, zásadní je pro investora. „Teď se chystáme na další fázi, která by probíhala jeden až dva roky a končila získáním stavebního povolení,“ řekl Cyrani. „Formální rozhodnutí o pokračování v další etapě ještě nepadlo, ale dnešním rozhodnutím zastupitelů byla splněna poslední podmínka k předložení věci akcionářům Geometu,“ uvedl.
Starosta Dubí řekl, že pro obyvatelé je důležité, jaký dopad bude mít případná těžba na jejich život. „Je obava z nárůstu dopravy, zničení statutu lázní, turistických cest. Dneska je tam nádherná příroda, která měla být součástí CHKO Kuršné hory. A panuje obava, zda z toho bude město nějak profitovat. Když se v minulosti těžilo uhlí, část katastru zmizela, lidé dostali 2000 korun pohřebného a to bylo všechno,“ řekl Kašpar.
Těžba lithia se bude posuzovat v procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Následovat bude příprava dokumentace ke stavebnímu povolení. Se zahájením projektu se předběžně počítá v roce 2030. Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách. Jako ložisko strategického významu označila Cínovec v březnu také česká vláda. Lithium se považuje za kov budoucnosti, klíčové bude například v automobilovém průmyslu.
