V Janově, což je patrně největší sociálně vyloučená lokalita v Česku, stojí v současné době šest prázdných paneláků. Už roky v nich nikdo nežije. Jsou zničené. Jeden z nich patří soukromé společnosti, u níž není jasné, co s objektem zamýšlí.
Dalších pět domů má ale o poznání pestřejší vlastnickou strukturu. Mezi majitele jednotlivých bytů patří cizinci, firmy či lidé z různých koutů republiky. O svůj majetek se nestarají. Postupem let se tak SVJ změnila ve zcela nefungující. Co s torzy těchto paneláků dál?
Radnice kvůli tomu v posledních letech navázala úzkou spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Z pěti zmíněných paneláků vybrala jeden modelový s cílem s neutěšenou situací pohnout.
Výsledkem byl projekt, respektive dotační program s názvem Systémová podpora obnovy Janova (SPOJ), který resort plánoval spustit během letoška a který by trval čtyři roky. Litvínovu by na něj MMR uvolnilo deset milionů korun a přímo město by se podílelo částkou 2,5 milionu.
V rámci projektu by město obsadilo pozici takzvaného koordinátora konsolidačních aktivit SVJ, snažilo by se jeho prostřednictvím zkontaktovat jednotlivé majitele, vykoupit většinu bytových jednotek, aby mělo rozhodovací právo, a paneláky následně nechalo zdemolovat, případně opravit.
Sebere vás, když zemře miminko. Politik o životě a práci v romském ghettu |
Něco takového se v Česku ještě nerealizovalo. „MMR ve spolupráci s městem si od programu slibují zlepšení prostředí v Janově a vytvoření přenositelného modelu pro obdobně zatížené lokality. Program si klade za cíl vyřešit kritickou situaci jednoho z bytových domů v Janově, který ohrožuje bezpečnost a blokuje revitalizaci území. Má dvě funkce: akutní zásah v podobě výkupu bytů, konsolidace SVJ a demolice či revitalizace objektu a pak také pilotní ověření nového nástroje pro řešení obdobných nefunkčních společenství vlastníků jednotek v Česku,“ psalo MMR v krátkém popisu projektu.
Jenže ten se nerozjede. Alespoň tedy zatím. Ministerstvo financí totiž záměr neschválilo. „Program nebyl schválen kvůli navržené nízké spoluúčasti příjemce, dostatečné finanční kapacitě města Litvínov a zejména kvůli skutečnosti, že danou problematiku lze řešit na úrovni krajské a městské samosprávy bez nutnosti zapojení státu,“ sdělila iDNES.cz Šárka Pavlasová z tiskového oddělení ministerstva financí.
15. dubna 2025 |
Podle vedení města je ale potřeba, aby se stát, v tomto případě tedy ministerstvo financí, na problematiku podívalo jinou optikou. „Nám nejde o peníze. Co se týká spoluúčasti, přistoupili bychom i na jinou, ale ta nebyla diskutovaná, protože tento poměr rozdělení financí je v rámci dotačních programů naprosto standardní. Ale upřímně řečeno, peníze nás opravdu trápí ze všeho nejméně,“ řekla místostarostka Litvínova Květuše Hellmichová.
Podle ní je naopak zapojení státu naprosto nutné, kdyby například selhala snaha o vykoupení bytů a jako jediná cesta by se začalo jevit vyvlastnění. To by byl totiž další bezprecedentní krok.
„Tohle prostě není možné řešit bez státu, protože není vyloučené, že budeme potřebovat změnu legislativy. My potřebujeme, aby nám stát stál za zády, aby u všeho byl od začátku a viděl, co všechno jsme podnikli a že se třeba nehneme bez změny zákonů. To je to, o co nám jde především,“ podotkla Hellmichová s tím, že radnice ještě jedná s MMR, zda by za nějakých podmínek přeci jen bylo možné, aby se záležitosti dál věnovalo, aby dál postupovalo společně s městem.
Varny v lese i vypulírovaný panelák vedle pekla. To je největší ghetto![]() |
Zmíněným modelovým panelákem, který Litvínov pro projekt vybral, je roky opuštěný dvouvchodový blok F1 se čtyřiadvaceti byty, ve kterém žádný z majitelů nemá trvalý pobyt. Některé jiné domy mají i šest vchodů, a tudíž daleko více bytů i majitelů. Všechny jsou důsledkem někdejší privatizace, kdy v průběhu dalších let se vlastníci neustále měnili a nájemníci byty ničili.
V minulosti už město nechalo na sídlišti čtyři zničené domy zbourat. V jejich případě ale byla situace o poznání jednodušší, protože měly jednoho majitele. Radnice všechny koupila od společnosti CPI právě s cílem je zdemolovat. Místo všech je nyní zeleň.
Na sídlišti tedy během let postupně osiřela řada domů, v lokalitě ale pořád spousta lidí žije. A stále se potýká s čilou migrací. Rodiny, téměř výhradně romské, se stále stěhují sem i odsud.
5. července 2023 |



















