„Výstava se soustřeďuje především na díla, která vznikala po druhé světové válce v letech 1945 až do Fillovy smrti roku 1953. Tato díla jsou trošku podceňovaná na úkor Fillovy kubistické tvorby. Já si ale myslím, že jsou kvalitní a třeba i originálnější než některé kubistické Fillovy práce,“ popsal kurátor výstavy a historik umění Tomáš Winter s tím, že výstavě přidává na exkluzivitě autentický prostor jižního křídla zámku. Filla tady pobýval v poválečném období.
Pamětní síň zahrnuje čtyři místnosti. Známá kubistická Fillova díla tu samozřejmě nechybí, návštěvník si je prohlédne v první místnosti. V dalších jsou pak vystaveny Fillovy písně a krajiny. Galerie sem umístila také dobový nábytek, aby místnosti navozovaly atmosféru pokojů, které Emil Filla se svojí manželkou obývali. Vidět tu jsou také sběratelské artefakty, včetně svitkových obrazů z Asie, které umělec nashromáždil. K vidění jsou tu také fotografie proslulého fotografa Josefa Sudka, který byl jedním z pravidelných hostů, který za Fillou na Peruc jezdil.
„Místnosti pamětní síně prošly velkou proměnou a to nejdůležitější je, že se sem podařilo vnést světlo a z ponurých prostor je krásná výstavní síň,“ zmínila ředitelka Galerie Benedikta Rejta Kateřina Melenová.
Výstavu si mohou návštěvníci projít sami. Otevřeno bude do konce září kromě pondělí každý den, v říjnu bude otevřeno jen o víkendech. Přes zimní měsíce bude pamětní síň uzavřena do další turistické sezony.
Výstava je nazvaná Orel rozsápe orla. Jde o citaci převzatou z Fillova díla. „Je to pro mě taková metafora. Pro Fillu poválečné období vůbec nebylo lehké, zejména po roce 1948, kdy převzali moc v Československu komunisté a kdy celá jeho tvorba upadla v nemilost,“ doplnil Winter.
Emil Filla |
Vystavená Fillova díla a jeho sbírka čínského umění patří do pozůstalosti, kterou spravuje Galerie Benedikta Rejta. Vystavené písně a krajiny namaloval Filla právě v letech, kdy na zámku v Peruci pobýval. Umístění jeho děl na peruckém zámku je podmínkou darovací smlouvy z roku 1956.
Na znovuotevření pamětní síně zavítala i manželka Františka Krejčího, synovce Emila Filly. „Je to tu velice hezké. Už jsme ani nedoufali, že se podaří síň znovu otevřít,“ zmínila Věra Krejčová.
Pamětní síň Emila Filly byla uzavřena před osmi lety kvůli rekonstrukci jižního křídla památky. Otevřít se měla v roce 2018, ale nestalo se tak. Mezi majiteli zámku a tehdejší ředitelkou galerie se rozhořel spor o užívaní síně, který skončil u soudu. Současná ředitelka galerie se s majiteli zámku nakonec dohodla na budoucím fungování síně a spor skončil smírem.
Ústecký kraj, který je zřizovatelem Galerie Benedikta Rejta, se vzdal věcného břemene na prostory pamětní síně a majitelé se zavázali, že síň brzy opraví. „Šlo o investici přes pět milionů korun,“ zmínil podnikatel Pavel Ondráček s tím, že prostory bylo nutné kompletně opravit, protože byly napadené dřevomorkou. Další stavební úpravy jižního křídla proběhnou v zimních měsících. Do příštího roku chtějí majitelé dokončit rekonstrukci celého zámku.
Poprvé se pamětní síň Emila Filly na zámku otevřela 3. srpna 1958. Za téměř sedmdesát let své existence byla skoro polovinu času uzavřena, a to ať z důvodů stavebně-technických, tak majetkových. Zámek několikrát změnil majitele a roky chátral. V roce 2011 síň vykradli zloději a odnesli čtyři vzácné obrazy. Kriminalisté je brzy dopadli a soud je potrestal. Nyní je podle Melenové zabezpečení na velmi vysoké úrovni.
