Cesta na sběrný dvůr je pro některé lidi stále téměř zapovězenou výpravou. Ačkoli tu mohou zcela zdarma odevzdat odpad, raději riskují padesátitisícovou pokutu a starý nábytek, ledničky a pračky, stavební materiál nebo ojeté pneumatiky odkládají k popelnicím.
„Děje se to v každém městě, je to běžné,“ říká Stanislava Pöschlová, zástupce vedoucího odboru životního prostředí v Mostě. Ačkoli město pravidelně přistavuje kontejnery na velkokapacitní odpad a lidé mají možnost do nich odpad odkládat, mnozí ho pouze položí u běžných kontejnerů.
Podle zjištění MF DNES se velmi často jedná o případy, kdy se sociálně slabší lidé stěhují a nábytek a velké spotřebiče si s sebou neberou. Prostě je vyhodí s tím, že v novém bydlišti dostanou od sociálních organizací jiné. Protože se tito lidé stěhují poměrně často, je množství odloženého haraburdí velké. V Teplicích je takhle pravidelně dost odpadu v Novoveské ulici, na jejímž rohu je dům s byty, kde se střídají sociálně slabí Romové.
„Nejsou to však jen sociálně slabší, i běžní občané takto porušují zákon. Nezřídka se stává, že lidé při stěhování nepotřebné zbytky pouze odnosí ke kontejneru. Nejvíce se s tímto problémem setkáváme na sídlištích, která jsou do velké míry anonymní a jsou tam velká kontejnerová stání,“ popisuje Dagmar Teuschelová, vedoucí odboru životního prostředí v Teplicích.
Odkládání věcí u popelnic je protizákonné, v některých městech je navíc ještě zapovězeno místní vyhláškou. Neukázněné pachatele nepořádku však neodradí ani hrozby, ani vysvětlující cedule. „Lidi neustále edukujeme, máme to hodně propracované. Lidé však mají pocit, že když věci nehodí do příkopu, ale odloží u popelnic, nic tím neporušují. Fyzická osoba však může dostat pokutu až 50 tisíc korun,“ vysvětluje Teuschelová.
Město z výchovných důvodů nevyváží harampádí od popelnic, odpad už se vrší |
To se však stává jen velmi zřídka, podle Teuschelové zhruba v jednom případě ze sta. Město většinou musí všechno za své peníze uklidit jako černou skládku. „V 99 procentech nikdo nikoho neviděl ani nechytil a z odpadu nešlo identifikovat, o koho se jednalo,“ popisuje vedoucí odboru životního prostředí s tím, že s lidmi v exekuci je navíc řízení o pokutě velmi těžké.
Poněkud jiná je situace v Litoměřicích. Lidé sice u popelnic nějaké věci odkládají, ale ne celé vybavení bytu. „S tím, že sociálně slabší naházejí starý nábytek a spotřebiče ke kontejnerům, se moc nesetkáváme. Městské služby však nepořádek u kontejnerových stání uklízejí každý den. Věci odložené u popelnic buď naházejí do správných nádob, nebo odvezou do sběrného dvora a zatřídí tam. Stojí to peníze, ale městské služby to sbírají, protože chceme mít čisté město,“ říká Jitka Hájková, referentka litoměřického odpadového hospodářství, s tím, že lidem umožňují věci odvézt do sběrného dvora.
K odkládání věcí do sběrného dvora nyní důrazně vyzývají své občany také Teplice, kde ještě před dvěma lety přistavovali velkoobjemové kontejnery. „Byl to velký nadstandard, který není povinností města. Roky jsme to dělali, přesto však vznikaly černé skládky. Lidé do kontejnerů házeli i spotřebiče, na které se vztahuje zpětný odběr, a někteří řemeslníci tam při renovacích bytů házeli paneláková jádra nebo záchodové mísy,“ říká Teuschelová.
Systém lidé zneužívali
Systém byl podle vedoucí odboru životního prostředí tvrdě zneužíván. Protože v Teplicích byly kontejnery přistavovány zdarma, odpad do nich vozili i lidé z okolních obcí. Od letošního roku pak město přestalo kontejnery přistavovat. „Změnil se zákon o odpadech a bylo to finančně neúnosné,“ vysvětluje Teuschelová s tím, že lidé v Teplicích za odvoz odpadu neplatí.
Naopak v Mostě mohou lidé nepotřebné věci pravidelně odkládat do 15 kontejnerů na velkokapacitní odpad, které město podle harmonogramu přistavuje na 61 určených stanovištích. Ani tady však není povoleno odkládat stavební odpad nebo elektroniku.
13. listopadu 2020 |