Komu jsou bariatrické operace určené?
Primárně pacientům s těžkou obezitou. Bavíme se o BMI (index tělesné hmotnosti, vyjadřuje vztah mezi tělesnou výškou a hmotností) nad 35, případně už nad 30, pokud jsou přítomné další zdravotní komplikace, jako je diabetes, vysoký krevní tlak nebo jiné metabolické poruchy. Je ale důležité zdůraznit, že operace není první krok. Vždy se začíná konzervativní léčbou – tedy změnou stravovacích návyků, zvýšením pohybu a případně farmakologickou léčbou.
Problém je, že u velké části pacientů tato opatření selhávají v dlouhodobém horizontu. Lidé dokážou zhubnout, ale nedokážou si váhu udržet. Dochází k opakovanému jojo efektu, který je nejen frustrující, ale i zdravotně rizikový. U pacientů s vyšším BMI se navíc hmotnost vrací velmi rychle, někdy už během několika měsíců. A právě v těchto případech má bariatrická chirurgie své opodstatnění, protože nabízí reálnou šanci na dlouhodobou stabilizaci hmotnosti.
Primář chirurgického oddělení nemocnice v Děčíně Jan Rejholec
Jaké výkony dnes nejčastěji provádíte a jak fungují?
Nejčastější je sleeve resekce, tedy operace, při níž odstraníme přibližně 75 až 80 procent žaludku a zůstane z něj úzký „rukáv“. To znamená, že pacient fyzicky není schopen sníst takové množství jídla jako dříve. Zároveň se odstraní část žaludku, kde se tvoří hormon ghrelin, což je hormon hladu. Pacienti tedy nejen jedí menší porce, ale zároveň nemají tak silný pocit hladu, což je velmi důležité pro dlouhodobý efekt.
Druhou velkou skupinou jsou bypassové operace – RY žaludeční bypass (zmenšení žaludku, potrava se vede jinou cestou přes střevo, takže člověk sní méně a vstřebá méně kalorií) a Mini Gastric Bypass (zkrácení trávicího traktu, což snižuje vstřebávání).
Tyto výkony jsou vhodné například pro pacienty s diabetem 2. typu, protože mají velmi dobrý metabolický efekt. V některých případech kombinujeme více metod podle konkrétního stavu pacienta. Důležité je, že všechny tyto operace dnes provádíme laparoskopicky, tedy miniinvazivně, což znamená menší zátěž pro organismus, nižší riziko komplikací a rychlejší rekonvalescenci.
Jak náročná je cesta k operaci?
Je potřeba si uvědomit, že to není jednoduché ani rychlé řešení. Ta cesta k operaci trvá několik měsíců, často půl roku i déle. Pacient musí projít komplexním vyšetřením, které zahrnuje spolupráci s obezitologem, nutričním specialistou, psychologem, gastroenterologem a diabetologem. Je potřeba vyloučit jiné příčiny obezity, například hormonální poruchy, a zároveň pacienta připravit na změnu životního stylu. Důležitou součástí je i psychologické posouzení, protože ne každý pacient je na takovou změnu připravený. Součástí přípravy je také úprava jídelníčku, snaha o částečnou redukci hmotnosti a zavedení pravidelného pohybu. Operace není zázrak. Je to nástroj, který pacientovi pomůže, ale pokud nezmění své návyky, efekt nebude dlouhodobý.
Může se stát, že operace „selže“ a pacient začne po zákroku přibírat?
Ano, může, ale ve většině případů to souvisí s tím, že pacient nedodržuje doporučení. Není to tak, že by se žaludek dal přejíst jako před operací, ale existují způsoby, jak ten efekt obejít. Nejčastěji se mluví o takzvaném přepíjení, tedy o vysokém příjmu tekutých kalorií – sladkých nápojů, džusů nebo alkoholu. Ty projdou žaludkem velmi snadno a pacient tak může přijímat velké množství energie, aniž by měl pocit sytosti. Dalším problémem mohou být nevhodné stravovací návyky nebo nedostatek pohybu. Proto je klíčová dlouhodobá spolupráce s odborníky a pravidelné kontroly. Bariatrická léčba není jednorázový výkon, ale dlouhodobý proces, který vyžaduje disciplínu a aktivní přístup pacienta.
Kolik operací ročně provedete a kolik stojí?
Ročně provádíme přibližně 100 až 150 bariatrických operací. Ten počet se postupně zvyšuje, protože pacientů přibývá. V Ústeckém kraji vidíme dlouhodobý nárůst obezity, a s tím roste i poptávka po těchto výkonech. Kapacitu se snažíme přizpůsobovat, ale zároveň je důležité zachovat kvalitu péče. Operace jsou plně hrazené zdravotními pojišťovnami a jejich cena se pohybuje kolem 80 tisíc korun. Z pohledu zdravotního systému je to investice, která se vrací velmi rychle, protože pacienti často přestanou potřebovat léky na cukrovku, tlak nebo další onemocnění.
Hádky, slzy i 141 kilo dole. Marie a Luděk z Extrémních proměn chtějí dítě |
Jak se díváte na hubnoucí léky typu Ozempic nebo Mounjaro?
Jsou to velmi účinné léky a určitě mají své místo v léčbě obezity. Pomáhají pacientům snížit hmotnost, případně se používají jako příprava před operací. Problém je, že jejich efekt je vázaný na jejich užívání. Jakmile se léčba vysadí, ve velkém procentu případů dochází k návratu hmotnosti. Uvádí se až kolem 90 procent během jednoho roku. To znamená, že pokud mají fungovat dlouhodobě, musí se užívat trvale, což je finančně náročné a ne vždy dlouhodobě udržitelné. Proto je vnímáme jako velmi dobrý nástroj, ale ne jako definitivní řešení.
Další otázkou je dostupnost a financování. Tyto léky nejsou primárně určeny jako „hubnoucí“ preparáty pro širokou veřejnost a jejich úhrada ze zdravotního pojištění je omezená – většinou jsou hrazeny pouze u pacientů s diabetem 2. typu. Pokud je chce pacient využívat čistě kvůli redukci hmotnosti, musí si je hradit sám. To může vyjít na několik tisíc korun měsíčně. V dlouhodobém horizontu je to finančně náročné a pro řadu pacientů obtížně udržitelné.
