„Pevnost je postavena v nížině, v krajině, kde meandrovalo Ohře a kde byly bažiny, proto se stavitelé rozhodli využít vodu ke své potřebě. Při budování Terezína, které začalo v roce 1780, přetvořili celou krajinu a doprostřed obrovského pevnostního systému vetknuli nové koryto Ohře, které přehradili stavidlovým mostem,“ říká historik Jiří Hofman.
Zdejší vodní systém měl původně sloužit k tomu, aby se zabránilo proniknutí nepřátel do pevnosti. Dnes tvoří součást městských protipovodňových opatření, která brání vodě proniknout dovnitř. A když už se voda do města dostane, lze ji stavidly vypustit jak z pevnosti, tak i z jejího okolí.
„Vodu zadržovanou v řece nad jezem lze pomocí podzemních výpustných a nápustných stavidel nasměrovat na všechna místa, kde je v pevnosti potřeba. Pod pevností je systém kanálů a místností nad nimi, odkud je možné pomocí řady kovových rumpálů ovládat jednotlivá stavidla zvedáním dřevěných hradítek, která ovládají hladinu vody v kanálech,“ popisuje historik.
Z historie pevnostiStavba pevnosti začala na jaře 1780 a v době nejintenzivnějších prací na staveništi působilo na 15 tisíc lidí. Hotovo bylo v roce1790. Plocha opevnění, vnitřního města i uměle vybudovaných záplavových kotlin v okolí zabírá plochu zhruba 400 hektarů. Stavidlový most na Ohři i podzemní stavidla pevnosti umožňovala zaplavovat nejen krajinu na severu a na jihu, ale i samotné příkopy. Kotliny se zatápěly až do výše tří metrů a příkopy na úroveň 120 centimetrů. Zatopení nad pasy vojáků zpomalilo postup útočníků a znemožnilo jim krytí. |
Důmyslný systém umožňuje nezávisle na sobě zaplavovat jednotlivé části příkopu a okolní kotliny kolem Terezína.
I v současnosti je možné s vodou manévrovat úplně stejně jako v 18. století, systém je dodnes funkční. „Toto velkolepé stavitelské vodní dílo však potřebuje pravidelnou údržbu. Když se zanedbá, dopadne to velice špatně. A právě to se v Terezíně stalo během 20. století. Až do začátku 2. světové války probíhala údržba kontinuálně. Po obsazení Terezína německou armádou však nastal zlom, kdy Němci systém nejen přestali udržovat, ale navíc zazdívali průchody, které měly zůstat otevřené, a proráželi díry, kde být neměly. Nástupem československé armády se v tomto nic nezměnilo a při povodních 2002 se ukázalo, že systém je v troskách,“ vypráví Hofman.
Katastrofální záplavy v roce 2002 připomněly, že bez funkčního historického vodního systému se Terezín obejde jen velice těžko, a navíc za nesmírně vysoké náklady.
„Celý vodní systém se proto po povodních zrekonstruoval. Neobnovila se pouze jediná funkce, a to tzv. úder vodou, při kterém bylo možné vyvolat tři a půl metru vysokou povodňovou vlnu. Ta se hnala příkopem a ničila všechno, co tam nepřítel dělal. Částečně to však fungovalo jako autodestrukční systém, který ničil i některé části pevnostních prvků,“ podotýká historik.
Pro dobrou funkčnost se musí nejen promazávat kovové rumpály, ale je třeba i pravidelně obnovovat dřevěná hradítka stavidel, která ve vodě degradují. Dále se musí čistit zhruba osm kilometrů nadzemních a podzemních kanálů a kynet a všechny vpusti.
Památník Terezín zavede čtyřdenní vstupné, lidé chtějí víc času i kvůli emocím |
„O údržbu se dnes starají terezínští dobrovolní hasiči, kteří také napouštějí příkop pro Pirátské války. Příkop se ale zavodňuje pouze na víkend a hned v neděli večer se zase vypouští. Zaplavujeme ho jen na krátkou dobu, abychom pevnost nepodmáčeli. Navíc pouštíme vodu jen do příkopu, který byl historicky stále zaplaven až do poloviny 19. století, kdy ho vojáci vysušili a udělali si v něm zeleninové zahrádky,“ říká Hofman.
Příkop u Vodní brány se zaplavuje do výše několika desítek centimetrů a vše se děje pod dohledem památkářů. Napouštění vody pro konání Pirátských válek ale není jen turistickou atrakcí – je totiž zároveň i zkouškou protipovodňových opatření. Simuluje případnou povodeň a lze při něm pozorovat, zda systém někde netěsní nebo zda voda neprosakuje do historické městské kanalizace.
Čistí kanály a poznávají nové kultury. Studenti z ciziny zvelebují Terezín |
„Při akci Pirátské války, která se letos bude konat v sobotu 10. srpna, se terezínskou pevnost snažíme ukázat jako zajímavou a unikátní technickou památku, se kterou se návštěvníci nikde jinde v Evropě nesetkají,“ zve Hofman s tím, že letošní novinkou Pirátských válek bude nejen šestice lodí, ale také jedna ponorka, neboť celá akce proběhne v duchu vědeckofantastických vizí Julese Verna.
Akce se bude konat od 12 do 17 hodin, velká pirátské bitva začne v 15 hodin. Rodinné vstupné je 450 korun, dospělí zaplatí 150 korun a snížené vstupné činí 100 korun.
