„V roce 2007 byl dokončen první vrt, který dosáhl hloubky 2 100 metrů. Později se myšlenka na vytápění geotermálním teplem rozšířila na vytvoření vědeckého centra. Ukázalo se totiž, že Litoměřice na takto veliký a ojedinělý projekt nestačí. V roce 2019 bylo proto otevřeno vědeckovýzkumné centrum Ringen, jehož hlavním řešitelem je Karlova univerzita a Litoměřice jsou pouze partnerem a nic je to finančně nestojí,“ říká Eva Břeňová, marketingová manažerka projektu Synergys, který se výzkumem geotermální energie zabývá.
Aktuálně probíhá hloubení zhruba stovky stometrových vrtů v okolí kasáren Jiřího z Poděbrad, které budou sloužit pro ukládání a zpětné využívání tepla do a z horninového prostředí.
„Tyto systémy pracují na ukládání přebytečného tepla (například z firem) v době, kdy je ho dostatek. V zimních měsících si ho můžeme vzít zpět a použít například na vytápění,“ vysvětluje manažer projektu Synergys Antonín Tym s tím, že v okolí kasáren Jiřího z Poděbrad vznikne až sto mělkých vrtů pro ukládání tepla.
Teplota podloží v hloubce 100 až 400 metrů pod povrchem se pohybuje okolo 12 až 15 stupňů Celsia. Ukládané teplo může mít až 90 stupňů. Teplo, které se do hloubky dopraví horkou vodou, podloží ohřeje. Zpětné využití uloženého tepla dosahuje až 80 procent.
Vedle těchto vrtů by do roku 2028 měly být hotové i dva hluboké 3,5 kilometru, které by se později také napojily na dálkové vytápění.
Geotermální zdroje samy o sobě však na plné zabezpečení tepla pro dálkové vytápění města nestačí. Projekt proto počítá s kombinací nadzemních zdrojů, například solárně termických panelů a odpadního průmyslového tepla.
Průzkumné vrty pomohou zajistit teplo ze země, vědcům poskytnou klíčová data |
Náklady na projekt Synergys dosahují zhruba 1,5 miliardy korun. Největší část, téměř půl miliardy, tvoří náklady na hloubení, 150 milionů je potřeba na vybudování nadzemních technologií a zbytek financí pokryje hloubení mělkých vrtů.
Litoměřický projekt je zcela jedinečný v celé republice, protože pouze tato lokalita má povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Hlavním cílem vědeckovýzkumného bádání v Litoměřicích je proto ověřit možnosti, jak jednotlivé inovativní zdroje energie efektivně propojit a začlenit do stávajících a jak následně zvýšit jejich podíl na trhu s energiemi.
Radnice zároveň doufá, že se díky vrtům podaří snížit ceny tepla ve městě.
