Na dnešním posledním zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje před volbami si jeho členové mimořádné odměny neschválili. Původně si přitom 24 z 55 odměnu navrhlo. Mezitím policie informovala o vyšetřování zadávání veřejných zakázek a obvinění mimo jiné Marka Hrabáče (zvolen za ANO), který byl radním a krajským zastupitelem. Jeho rezignaci, psanou ručně, vzali zastupitelé na vědomí.
Pro sebe si odměnu navrhl mezi jinými i Hrabáč a hejtman Jan Schiller (ANO), který ve volbách do kraje nekandiduje. "Budu navrhovat odměny neschválit nikomu," řekl v srpnu novinářům Schiller. "Trochu tu politickou odpovědnost na sebe bereme, asi si nezasloužíme odměny tak, jak jsme si mysleli," doplnil.
Opoziční zastupitel Jiří Baudis (Piráti) kvituje, že nechce rada podpořit vyplacení mimořádných odměn. "Nicméně mě zaráží, že jsou mezi námi tací, kteří za už jednou zaplacenou činnost se nestydí požádat o odměnu," dodal Baudis. "Jsem rád, že alespoň za minutu 12 byla od vás trochu sebereflexe," řekl opoziční zastupitel Štefan Drozd (STAN), který dlouhodobě rozdělování odměn zastupitelům kritizuje.
Odměnu si mohou navrhnout všichni zastupitelé, podle zákona je za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů kraje. Před rokem si schválili zastupitelé mimořádnou odměnu 2,2 milionu korun. O odměny tehdy požádalo 35 členů, pro jich hlasovalo 37, proti bylo pět a osm se jich zdrželo.
O mimořádnou odměnu si pro sebe požádalo i několik předsedů a členů výborů. V současném volebním období bylo vyplaceno předsedům komisí a výborů celkem zhruba 36,4 milionu korun, z toho osmi uvolněným 33,1 milionu korun a osmi neuvolněným 3,3 milionu korun, řekla ČTK mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Ve vedení kraje jsou nyní ANO, ODS a Spojenci pro kraj.
V předchozím volebním období 2016 až 2020 bylo vyplaceno sedmi uvolněným zastupitelům 28 milionů korun a 15 neuvolněným 6,3 milionu. Koalici tehdy tvořily strany KSČM, ČSSD a SPD-SPO.
V případu ovlivňování zadávání veřejných zakázek kriminalisté dosud obvinili 14 lidí a pět společností. Podezřelí lidé nebo firmy podle žalobce s cílem zvýhodnění konkrétní stavební společnosti vytvořili systém, v němž si poskytovali majetkové a jiné výhody. Stíháni jsou kvůli přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a poplatku, zneužití pravomoci úřední osoby a kvůli podplácení.
