Nad malou obcí na Českomoravské vysočině, na půl cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Polnou, se také tyčí dva velké větrníky. Už patnáct let tady vyrábějí energii z větru. Nestojí tu náhodou, jsou v ose zdejší „větrné stezky“, jak si ji energetici na území Česka zmapovali a jak ji nazývají.
Prezident Klaus projevil nesouhlas
„Myšlenka na větrnou elektrárnu se rodila ještě před mým nástupem do funkce, s nápadem přišel tehdejší starosta pan Málek. Původní představa byla, že by větrníky vyráběly elektřinu pro potřebu obce, nakonec došlo k dohodě s ČEZem, který nápad odkoupil a provozuje ho,“ říká starosta Drahoš.
Důvod, proč Věžnice nakonec „přehodila“ větrné elektrárny na velkou společnost, byla velká finanční náročnost. Větrníků mělo ve zdejším větrném parku být původně devět, ale některé z okolních obcí se vyslovily proti. Mezi těmi, kdo se k elektrárně vyslovili negativně, byl při své návštěvě Českomoravské vysočiny i tehdejší prezident Václav Klaus. „Po patnácti letech provozu nemohu konstatovat nějaký odpor, zvykli jsme si, samozřejmě na začátku se to stoprocentně všem nezamlouvalo, ale teď to běží a bez nějakých výhrad,“ vysvětluje historii starosta.
Dvě „tyče“ s velkými listy vrtulí vyrábějí energii v podstatě nepřetržitě. Věžnice se nachází ve zmapovaném větrném koridoru, dnů, kdy tu nefouká, je stejně málo, jako je tady v zimě slunečních dnů. K tomu, aby vítr vyráběl energii přímo pro obec, nakonec nedošlo, současné nastavení je klasické – elektřina jde do sítě a obec má smlouvu na dodávky právě od ČEZu. Ten ale Věžnici platí za oba větrníky přibližně půl milionu korun, které se k úhradě energie hodí. „Máme čističku odpadních vod, ta je největším žroutem,“ říká David Drahoš.
O budoucnosti přemýšlejí, třikrát ale měří a počítají
O nějaké budoucí energetické soběstačnosti obec pochopitelně uvažuje, všechno si ale pečlivě propočítávají, a jak Drahoš připomíná, konzultuje se to i v rámci mikroregionu. Ve Věžnici nemůžete nevidět, že střechy některých domů už pokrývají fotovoltaické panely, jedná se ale o soukromé objekty. Obec má ale už studii na sluneční energii i pro obec. „Ideální by bylo propojení v rámci obce, ne přes stávající distribuční soustavu, abychom šetřili za distribuční poplatky. Jedná se ale o větší investici, museli bychom vymyslet, jak energii spotřebovávat, když slunce svítí, nebo jak ji uchovávat. Musíte v obci, která má kolem 450 obyvatel a nějaký omezený rozpočet, všechno stále propočítávat, ne dělat něco, co je právě populární,“ říká starosta Věžnice. Každopádně připomíná, že o moderních energetických zdrojích a co nejmenší závislosti samozřejmě přemýšlejí, setrvávat na tom, co funguje desítky let, není pro ně dogma. Musí to ale technicky i finančně sedět.
Nabídky na takový systém obecní úřad dostává, hlásí se i jiní dodavatelé energií. „Netvrdím, že některé nejsou finančně zajímavější a nižší než od ČEZu, ale na druhou stranu je to velká a stabilní firma, sázíme i na jistotu, což je pro nás důležité,“ zdůrazňuje David Drahoš. Připomíná, že navíc měli štěstí před třemi lety, ještě před válkou a energetickou krizí, že uzavřeli fixaci na elektřinu na tři roky a tím přečkali nejtěžší období.