Ve znamení sv. Václava a Palladia země české

Místo sídliště nebylo vybráno náhodně, neboť vedle výhodné polohy zaujímalo také strategické místo na okraji krystalizačního jádra přemyslovského státu. O významu nového hradiště svědčí mimo jiné i to, že archeologové prokázali, že část veřejného prostranství byla dlážděna. Již kolem roku 930 zde byl přemyslovský dvorec s kostelem sv. Kosmy a Damiána, který založil kníže Boleslav I. U jeho dveří byl podle svatováclavských legend v brzkých ranních hodinách 28. září 935 zavražděn kníže sv. Václav. Někteří badatelé dokonce nevylučují, že sv. Václav se narodil právě ve Staré Boleslavi, nikoliv podle tradičního podání ve Stochově. Se sv. Václavem jsou spojeny některé relikvie uchovávané ve Staré Boleslavi, jako skleněná ampule s krví světcovou, jeho údajný střevíc, nožíky. V pokladu chrámu sv. Václava je také údajná pontifikální rukavice sv. Vojtěcha.

Zdroje fotografií: archiv Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi

Zdroje fotografií: archiv Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi

Hned vedle kostelíka sv. Kosmy a Damiána (dnes tzv. Vrábská kaple) zbudovali kníže Břetislav I. a biskup Šebíř kolegiátní baziliku sv. Václava (vysvěcena 1046) a zřídili v letech 1039-1046 při ní kolegiátní kapitulu. Zřízení kapituly bylo mimo jiné ústupkem papežské kurii za to, že kníže Břetislav se v Hnězdně násilím zmocnil ostatků sv. Vojtěcha a Pěti svatých bratří. Bazilika sv. Václava byla trojlodní, zakončená apsidami, pod závěrem střední lodi byla zřízena krypta. Podlahu tvořily glazované románské dlaždice, vyráběné patrně v lokálních dílnách. Jižní loď a krypta byly upraveny ve 12. století. K drobným úpravám kostela došlo ve 14. a 15. století. Hlavní i boční lodě chrámu byly zaklenuty koncem 16. století. V závěru severní boční lodi je ukazováno místo Václavova zavraždění, které je opařeno sousoším z dílny Matyáše Bernarda Brauna z roku 1729. Výzdoba kostela je převážně z období baroka. V období baroka byla novým zařízením vybavena také bazilika sv. Václava. Hlavní oltář z doby kolem roku 1725, zhotovený patrně podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, s vyobrazením Karla Škréty sv. Václava mezi anděly, sem byl přemístěn kolem roku 1785 ze zrušeného kostela sv. Václava na Zderazi, stejně jako sochy českých zemských patronů, kazatelna pochází z pražského kostela sv. Martina ve zdi. Pro kostel byl kolem roku 1677 namalován cyklus obrazů ze života sv. Václava, inspirovaný svatováclavským cyklem Karla Škréty z kláštera na Zderazi. Obrazy se scénami z Kristových pašijí jsou inspirované cyklem Karla Škréty z profesního domu Tovaryšstva Ježíšova na Malé Straně v Praze.

Při jihovýchodním nároží kostela sv. Václava byl postaven knížecí kostel sv. Klimenta. Svým zasvěcení odkazoval k cyrilometodějské tradici, neboť ostatky sv. Klimenta přivezli právě oba soluňští bratři. Údajně byl založen již roku 915 knížetem

Údajně byl založen již roku 915 knížetem Vratislavem I. Jde o jednolodní kostelík s apsidou. Vnitřní stěny svatyně zdobí nástěnné malby z 3. čtvrtiny 12. století, s Kristem v mandorle v apsidě, se svatoklimentskou legendou na bývalé, snad knížecí empoře a v lodi a alegorickými postavami (Septem artes liberales ?).

V místě dnešního náměstí sv Václava objevili archeologové ještě další románskou svatyni, zasvěcenou patrně Panně Marii (sv. Jiří?). Šlo o jednolodní kostelík s půlkruhovou apsidou.

Husitské války postihly také boleslavské svatyně. K obnově „nábožného putování“ do Staré Boleslavi dochází postupně v průběhu 2. poloviny 16. století. Vedle tradičního kultu svatováclavského se na konci 16. století rozvíjí kult Palladia země České (zv. též Palladium staroboleslavské). Palladium je reliéf z kovu – snad tzv. elektron (vysoký 19 cm, široký 13,5 cm). Bylo zhotoveno na přelomu 14. a 15. století. Paladium je typově blízké Madoně Svatovítské. Sám název –Palladium byl použit pro reliéf poprvé k roku 1649, a to v písni Adama Michny z Otradovic. Podobně jako kultovní socha Pallas Athény na Akropolis byla ochránkyní Atén a části Řecka, tak i Palladium staroboleslavské se také stává záštitou země České. Původ Palladia bylo postupně legendicky propojen se sv. Václavem, sv. Ludmilou a ct. Podivenem, následně i s dalšími staršími zemskými patrony: sv. Vojtěchem, sv. Cyrilem a Metodějem a také se sv. Janem Nepomuckým.

Do Staré Boleslavi již na konci 16. století putovala početná procesí poutníků a starší kostel Panny Marie a sv. Jiří (snad z roku 1099), již nevyhovoval takovémuto poutnímu provozu, proto bylo rozhodnuto vybudovat nový chrám zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl vystavěn v letech 1617-1623 podle projektu Giuseppe Maria Filippiho stavitelem Jakubem de Vaccanim na místě údajného nálezu Palladia. Stavbu, vybudovanou na nízké terase, iniciovala v roce 1617 císařovna Anna, manželka císaře Matyáše. Jde o jeden z nejstarších raně barokních kostelů na našem území. Architekt se inspiroval římským chrámem Il Gesú, jenž byl ideálním typem potridentského kostela. Odpovídal totiž dobovým požadavkům na sakrální prostor. Staroboleslavský chrám je podélného typu, se širokou lodi a šesticí mělkých kaplí po jejím obvodu, zasvěcených hlavním mariánským svátkům. Závěr kostela tvoří velká apsida sevřená dvojicí věží. Roku 1627 Jáchym Slavata st. nechal kolem chrámu zřídit dvořiště se zábradlím a studní. Severní věž byla dokončena roku 1627, věž jižní až v roce 1749. Západní průčelí svoji výzdobou poukazuje na dávnou historii Palladia. V trojúhelníkovitém štítu je monumentální zlacený reliéf Palladia, z něhož vyzařují paprsky. Vlastní fasádu zdobí niky, v nichž spatřujeme sochy českých zemských patrony, kteří měli vztah k Palladiu staroboleslavskému. Sochu příslušného světce doprovází andělé držící Palladium. Mariánský kostel je národní svatyní budovanou v duchu zemského patriotismu. Výzdobu kaplí, zasvěcených hlavním mariánským svátkům, financovaly významné české šlechtické rody (Lažanští, Černínové, Berkové z Dubé, Slavatové, Morzinové, Valdštejnové). V každé z kaplí byl obraz českých zemských patronů. Hlavní oltář (dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky) je ozdoben scénou Nanebevzetí Panny Marie, sochami sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a Damiána z ruky Matyáše Bernarda Brauna z let 1717-1723. Obrazy v kaplích jsou dílem předních barokních malířů: Karla Škréty, Antonína Stevense ze Steinfelsu či vynikajícího italského umělce Francesca Cozzy.

Tříkřídlý ambit pro poutníky byl přistaven k závěru kostela. Na jeho stěnách jsou scény ze života Panny Marie od Václava Kramolína (1775) a byly zde umístěny obrazy tvaru lunety zobrazující události z pohnuté historie staroboleslavského Palladia.

Prahu spojovala se Starou Boleslavi tzv. Svatá cesta, lemovaná 44 architektonickými zastaveními (4 desátky růžence). Výklenkové kaple (některé dochovány dodnes) byly vyzdobeny 44 epizodami ze života sv. Václava a vyobrazeními 44 milostných mariánských obrazů a soch uctívaných v království Českém.

Nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie se nachází kaple Václavova druha Ct. Podivena, postavená roku 1738, patrně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vyzdobena byla obrazy Jana Václava Spitzera.

Autor článku: prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.