Modul, který nechala vyrobit Nadace Tomáše Bati, měl v dubnu premiéru ve Zlíně a míří do měst spojených s baťovským odkazem, jako je Sezimovo Ústí, Třebíč, Otrokovice a Partizánske, ale také do Brna, Žiliny nebo Trenčína.
Zájemci ho aktuálně mohou navštívit na Zlín Film Festivalu, bude k vidění na Baťově kanálu ve Strážnici, hudební přehlídce Colours of Ostrava nebo na automobilové soutěži Barum Czech Rally Zlín.
Konstrukční systém 6,15 krát 6,15 metru ve Zlíně člověk potká na každém kroku: v továrním areálu, na náměstí Práce nebo uprostřed baťovských čtvrtí. Jeho rozměry odkazují k inspiraci Amerikou, kde by to bylo zaokrouhlených dvacet stop. Stal se typickým znakem baťovské architektury.
„Budovy s rovnou střechou, velkými okny, cihlovými stěnami a odkrytými nosnými železobetonovými sloupy mají různá využití. Fungují jako továrny, školy nebo obchodní domy,“ uvedla Lucie Šmardová, která stojí za projektem Zlínský architektonický manuál.
Díky tomuto systému, který využívá při stavbě modulové sítě, bylo možné budovy navrhovat a stavět rychleji, přesněji, ale hlavně levněji a efektivněji.
Výstavy, konference i kniha receptů připomenou 150 let od Baťova narození |
„Vznikl někdy kolem roku 1924 ve Stavebním oddělení firmy Baťa na základě spolupráce týmu, do něhož patřili stavební odborník Arnošt Sehnal, architekt František Lýdie Gahura, ale také Tomáš Baťa,“ dodala Šmardová.
Baťovská výstavba v tomto stylu ovlivnila podobu továrních areálů a měst v bývalém Československu i zahraničí. Dodnes je inspirací pro architekty a stavební firmy.
Příkladem může být vizovická společnost Koma Modular, která se zabývá modulární výstavbou budov a ke 150. výročí narození Tomáše Bati vytvořila putovní výstavní buňku.
Modularita zlevnila a urychlila stavby
„Baťa byl první, kdo použil modul ve stavebnictví. Přišel s myšlenkou, že modularita může výrazně zlevnit a zrychlit stavby,“ říká majitel firmy Stanislav Martinec.
„Pro nás to je dodnes velká inspirace, a proto byla obrovská čest postavit tento ukázkový modul a vyslat ho do republiky. Můžeme tak ukázat, že moderní způsoby stavění začínaly už někdy před sto lety ve Zlíně a v současnosti je můžeme používat například pro výstavbu nových dostupných bytů.“
Odkaz Baťa žije. Ale co dál? Zlín se musí poprat s limity ikonické architektury |
Výroba modulu probíhala speciálně na míru. „Například členění a barva oken je unikátní baťovská. I rozměr 6,15 na 6,15 metru se liší od naší běžné produkce a museli jsme se mu přizpůsobit. Sloupy jsou také atypické,“ doplnil Martinec.
Baťovským přístupem se inspirovali také v tom, že se při výrobě snažili být co nejvíc soběstační. „Baťa vstupoval do mnoha různých oborů, proto jsme si i my začali sami vyrábět například použitá hliníková okna,“ uzavřel Martinec
Jeho firma se chystá v nejbližších měsících začít stavět nové společenské a kulturní centrum na místě zbouraného Šmoulího města na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně. Samozřejmě i to bude vybudováno z modulů.
