Ve čtvrtek byla vila slavnostně otevřena, v sobotu od 10 do 18 hodin si ji může prohlédnout veřejnost. Po rok a půl dlouhých pracích tam vzniklo Kulturní a kreativní centrum Zlínského kraje. Jeho součástí je i expozice věnovaná přímo Dominiku Čiperovi.
Celkové náklady byly 202 milionů korun, z toho 100 milionů pokryla dotace z Národního plánu obnovy. Opravena byla nejen vila, úpravami prošel i okolní park a v areálu vzniklo nové parkoviště.
 |
„Čiperova vila je jednou z ikonických architektonických památek Zlína. Když jsme rozhodovali o její budoucnosti, stáli jsme před nelehkým úkolem. V době, kdy kraj zvažuje každou investici, znamená pustit se do rekonstrukce za 202 milionů velkou odpovědnost,“ řekl hejtman Radim Holiš.
Slavnostního otevření se zúčastnily i Čiperovy vnučky. Poprvé v životě se do Zlína vypravily z Kanady všechny čtyři společně.
„Náš otec Jan Čipera by měl velkou radost, kdyby mohl vidět svůj bývalý domov tak citlivě a krásně obnovený. I když čas jeho rodiny zde byl kratší, než kdokoliv očekával, celý život si uchovával hluboké vzpomínky na tento dům i město,“ povzdechla si Michelle Čiperová.
Kraj nemá pro cennou Čiperovu vilu využití, Zlínu ji chce prodat |
„Nikdy jsme dědečka nepoznaly osobně, ale znaly jsme úžasné příběhy o Zlíně a Baťově odkazu. Díky těmto příběhům se pro nás Zlín stal symbolem výzev a inovací. Naučily jsme se, že podnikání tady nebylo nikdy jen o průmyslu, ale také o odpovědnosti, podpoře vzdělání, umění a kultury,“ dodala.
Rodiče i prarodiče by podle ní byli velmi hrdí, kdyby viděli, že vila nadále slouží lidem Zlína. Ne jako soukromé sídlo, ale jako kulturní centrum, místo veřejné služby, umění a designu, kde se setkává zdejší komunita.
O provoz kulturního a kreativního centra se postará krajská organizace 14I15 Baťův institut. „Chceme, aby se zde setkávali hlavně mladí lidé a umělci, kteří zde budou rozvíjet svůj talent a tvůrčí schopnosti. V plánu jsou například workshopy zaměřené na keramiku, malířství, 3D tisk a podobně,“ uvedla ředitelka organizace Lucie Pluhařová.
Nábytek z vily po válce zmizel
Reprezentativní sály budou sloužit rovněž ke konferencím či slavnostním akcím Zlínského kraje. Různé akce se zde konají už od začátku roku. O víkendu tu byla soutěž stavitelů robotů z lega, v dubnu tady bude gastrofestival a chystají se i setkání historických vozů.
Při větších akcích však může být problém s příjezdem po úzké cestě a parkováním. Pro návštěvníky je tak lepší nechat auto u nedalekého nákupního centra na Vršavě a k vile dojít pěšky.
V obnovené vile se nachází i expozice, která připomíná původního vlastníka domu a také další zajímavé prvorepublikové vily baťovských ředitelů. Připravila ji Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně.
Školní týmy proti sobě nasadily roboty z lega, kraj turnajem láká děti k technice |
„Bohužel se nezachoval žádný původní mobiliář, nábytek po válce zmizel. Nám se podařilo získat materiály o vnitřním vybavení jen zčásti až ke konci rekonstrukce,“ podotkla kurátorka Ladislava Horňáková.
Zůstalo jen původní obložení stěn a tvar nábytku naznačují pouze zjednodušené obrysy vyrobené z kovových rámů, které navrhl architekt rekonstrukce Pavel Mudřík.
Nejzachovalejší místností je Čiperova pracovna s původními skříněmi. „V domě byla řada uměleckých děl, která byla po válce zkonfiskována a následně se ztratila. Máme však k dispozici jejich soupis, takže jsme mohli vystavit alespoň obrazy s podobnou tematikou od stejných autorů,“ naznačila Horňáková.
Uzavřený a přísný Baťův klíčový ředitel. Před 130 lety se narodil Dominik Čipera |
Nechybí ani výstava o Čiperovi a dalších sídlech vedoucích představitelů koncernu. Návštěvníci se dozvědí i detaily o výstavbě vily.
„Bylo to ve válečné době a dost složité. Za německé okupace se nesměly stavět klasické funkcionalistické domy, navíc byl nedostatek materiálu. Je otázka, zda by ta vila nevypadala dost odlišně, kdyby se stavěla v jiném období,“ řekla Horňáková.
Baťův muž číslo jedna Starosta Zlína Dominik Čipera na řečnické tribuně při oslavách 1. máje roku 1937 Dominik Čipera byl nejbližším a nejdůvěrnějším spolupracovníkem Tomáše Bati. Narodil se v Praze v roce 1893. Po maturitě na obchodní akademii nastoupil jako bankovní úředník v Krakově ve filiálce Pražské úvěrní banky. Tam se seznámil s budoucí ženou Boženou Klausovou, neteří Tomáše Bati. K firmě nastoupil po svatbě v roce 1919 a v roce 1925 se stal prokuristou firmy, tedy druhým mužem po šéfovi. Po smrti Tomáše Bati vykonával v období největšího rozkvětu města funkci zlínského starosty a kromě toho zůstal ve firmě hlavní oporou nového šéfa Jana Antonína Bati. V letech 1938–42 byl ministrem veřejných prací. Počátkem 40. let si Čipera nechal podle návrhu Vladimíra Karfíka postavit na severovýchodním okraji města v rozlehlé zahradě s nádherným výhledem rodinnou vilu. Zastavěná plocha 700 metrů čtverečních činila z této stavby jedno největších soukromých sídel ve městě. Do zlínského prostředí sice zapadá použitým režným zdivem, jinak ale spíše připomíná anglická venkovská sídla. Manželé si však krásné vily příliš neužili. Z pozice starosty byl Čipera sesazen komunisty v květnu 1945. Obvinění z kolaborace s nacisty ho soud zprostil, naopak se prokázalo, že výrazně podporoval odboj. Přesto byl v roce 1946 propuštěn ze znárodněného podniku. Odstěhoval se do Prahy a na jaře 1948 po završení komunistického převratu emigroval s rodinou do Kanady, kde pomáhal Tomáši Baťovi juniorovi s rozvojem nové centrály firmy. Zemřel v kanadském Trentonu v roce 1963. |
