Tak jako to u mincovních pokladů bývá, mince si asi někdo uloil do země z důvodu nebezpečí, protoe nějací lapkové se kolem cesty vdycky pohybovali. A pravděpodobně si to nestihl vyzvednout, naznačila archeoloka muzea Petra Hnilová.
Kdo a kdy poklad objevil, nikdo neví. Částečně poruenou nádobu nael nálezce v nezastavěné části obce eleovice, která leí čtyři kilometry od Kroměříe. Z jeho pozůstalosti ji pak získala Česká numismatická společnost a od ní teď doputoval do kroměříského muzea.
 |
Takzvaný eleovický poklad obsahuje dohromady 342 mincí a jejich zlomků, dva drobné úlomky stříbrného perku a větí mnoství stříbrných slitků. Mince váí dohromady přiblině 317 gramů, zatímco slitky více ne 1,1 kilogramu.
Jsou mezi nimi české a moravské mince, ale také mince ze zahraničí, například současného Bavorska nebo Saska, také mince anglické a jedna pravděpodobně italská. Vystavených bude 135 mincí.
Mince se nacházely v blízkosti staré kupecké stezky známé jako Hradská cesta, která vedla z dolního Pomoraví do středního Pomoraví, a patřila k důleitým dopravním trasám u v době Velké Moravy, upřesnila Hnilová.
Mu nael v lesích Hostýnských vrchů desítky zlatých mincí, předal je muzeu |
eleovický poklad také není jediný. Jde u o třetí podobný nález, který dokládá, e v okolí Kroměříe vedly na přelomu 10. a 11. století významné obchodní trasy.
Dalí poklady byly objeveny v Němčicích a v Kojetíně-Popůvkách. Rozsáhlé území důleitých obchodních cest sahalo od Poodří a k pobřeí Baltského moře.
Sloení pokladu odpovídá nálezům z období takzvané vikingské éry. Kromě mincí obsahoval také větí mnoství stříbrných slitků a drobné zlomky perků.
Mince se nacházely v blízkosti staré kupecké stezky známé jako Hradská cesta.
Petra Hnilováarcheoloka
Důleitá tehdy byla váha drahého kovu, ale sledovala se i vizuální stránka. Vikingské ságy popisují obchodní situace, kdy hrál třpytivý lesk důleitou roli v očích náčelníka.
Laboratorními analýzami se nám podařilo zjistit, e mince ze eleovického pokladu byly uloené v březové kůře. Silice z ní toti zajiují, e mince zůstávají déle lesklé, poukázala archeoloka.
Lesklost byla jedním z důleitých obchodních aspektů, protoe znamenala vyí ryzost stříbra. Bývalo to obvyklé, běně tak s kůrou pracovali i vikingové v severských oblastech.
Muzeum Kroměříska vystavuje tzv. eleovický poklad nalezený v obci eleovice, který čítá přes 300 mincí. (duben 2026)
Podle odborníků pocházejí téměř vechny mince z doby před rokem 1040. Velkou část tvoří denáry českého kníete Břetislava I. , který na Moravě působil pravděpodobně od roku 1029.
Za jeho vlády dolo k důleité mincovní reformě, která posunula vyuití mincí od dálkového obchodu směrem k běnému placení v kadodenním ivotě. Poklad ze eleovic obsahuje pouze starí typy Břetislavových mincí, raené jetě před touto reformou.
Vzácné mince v lesích. Kraj je plný pokladů, nálezů můe dál přibývat |
Zajímavostí je i jediný exemplář moravského denáru jeho syna Spytihněva II. Tato mince vznikla jetě za ivota jeho otce a pravděpodobně měla zdůraznit Spytihněvův nárok na budoucí vládu.
Poklad opředený mnoha zajímavostmi i tajemstvím Muzeum Kroměříska svým návtěvníkům poprvé oficiálně představí v rámci Muzejní noci, která se koná 22. května.
