Převod financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje může podle Asociace krajů ČR vážně destabilizovat chod škol v regionech. V dnešním prohlášení proto vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby zvážil veto novely školského zákona, kterou po poslancích dnes schválili i senátoři. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků opakovaně kritizovaly kromě opozice také školské odbory a další organizace. Obávají se, že navýšené příjmy z daní nebudou samosprávám na financování stačit.
"Asociace krajů České republiky (AKČR) dlouhodobě upozorňuje na zásadní rizika a negativní dopady plánované změny financování nepedagogických pracovníků ve školství, kterou připravilo ministerstvo školství prostřednictvím novely školského zákona. Změnu financování nepedagogických pracovníků ze státní úrovně na obce a kraje, která vznikla na poslední chvíli, považuje AKČR za nesystémový krok, jenž může vážně destabilizovat chod škol a školských zařízení v regionech," uvedla asociace.
Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANP) tvrdí, že stát se touto novelou fakticky zbavuje odpovědnosti za financování škol. "Zkušenosti s obdobnými zásahy do rozpočtů obcí a krajů, bez předchozí dohody a odpovídající kompenzace, byly opakovaně negativní. Tento návrh ohrožuje zejména platy a jistotu pracovníků, bez nichž školy nemohou fungovat," dodal.
Zástupci krajů připomněli, že i prezident Pavel při únorovém jednání s hejtmany řekl, že změna financování nepedagogických pracovníků není dobře připravená, a přirovnal ji k digitalizaci stavebního řízení, která skončila fiaskem. "Apelujeme na pana prezidenta, aby zvážil nepodepsání těchto změn. Financování nepedagogů považujeme za krok špatným směrem," zdůraznil Holiš.
Asociace krajů je podle něj připravena hledat řešení, která zajistí stabilitu financování a jasná pravidla odpovědnosti mezi státem a územními samosprávami.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě základních a středních škol. Podle něj je situace dlouhodobě neúnosná mimo jiné s ohledem na velký počet škol s malým počtem žáků. Novela kvůli tomu počítá také se slučováním škol s méně než 180 žáky do roku 2029.
Krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze. Opozičnímu hnutí ANO se nepovedlo prosadit zrušení převodu financování nebo alespoň zvýšení podílu na výnosu z daní o 1,5 miliardy pro kraje a poměrnou částkou i pro obce.
