Tichý protest doprovázel dnes odpoledne v Kroměříži odhalení památníku díla biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu. Část místních vznik památníku kritizuje kvůli podílu duchovního na čarodějnických procesech v 17. století. Na druhé straně se biskup zasloužil o obnovu Kroměříže a její rozvoj po třicetileté válce. Autorem památníku je sochař Ondřej Oliva, dílo stojí na Sněmovním náměstí v sousedství zámku.
Zástupci občanské iniciativy, kteří proti vzniku památníku bojovali, dnes nedaleko něj uspořádali pietní vzpomínku na oběti čarodějnických procesů. Připomněli osudy více než desítky z nich. "Největší naše výtka je, že se staví památník člověku, který měl prsty v upalování takzvaných čarodějnic. Byl tvrdý rekatolizátor. Co víme, je doloženo, že poslal na hranici děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Zastrašoval kněží, kteří upozornili na to, že jsou upalováni nevinní lidé," řekl dnes ČTK předseda iniciativy Pavel Navrátil.
Kroměřížský starosta Tomáš Opatrný (ANO) naopak vyzdvihl zásluhy biskupa na tom, jak město v současnosti vypadá. "Biskup Karel se ujal své funkce po skončení třicetileté války, po období, kdy švédské vojsko totálně vydrancovalo město Kroměříž. To lehlo popelem a on za své éry vybudoval město do dnešní krásné podoby. Díky němu tady ve městě máme památky světového významu," uvedl starosta.
Příprava památníku zabrala čtyři roky. Minulé vedení města schválilo v roce 2021 smlouvu se sochařem Olivou a jeho společností zhruba za 1,7 milionu korun. Nové vedení města vzešlé z voleb na podzim 2022 se chtělo se záměrem nejprve seznámit. O památníku rozhodovali loni v srpnu zastupitelé Kroměříže, většina z nich jeho stavbu podpořila. Část nákladů na vybudování památníku pokryl dar 300.000 korun od Klubu UNESCO Kroměříž, iniciátora jeho vzniku.
Zhruba čtyřmetrový památník je z žuly, hliníku a bronzu. Jeho ústředním motivem je abstraktní kytice, ve které se objevují motivy a prvky spojené s životem biskupa, ať už je to biskupská berla, trubka nebo rám obrazu. "V padajícím listí jsou potom umístěna tři bronzová jablka jako plody každodenní práce biskupa za života, ale také práce každého z nás," uvedl Oliva.
Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu byl olomouckým biskupem v letech 1664 až 1695. Patřil k předním osobnostem rekatolizace na Moravě. Jeho jméno je spojováno i s čarodějnickými procesy na severu Moravy. Roku 1680 dal například souhlas s vyšetřováním a následným upálením katolického kněze Lautnera obžalovaného z čarodějnictví. Letos v září olomoucký arcibiskup Josef Nuzík památku Lautnera veřejně rehabilitoval a vyjádřil lítost nad oběťmi čarodějnických procesů na území olomoucké diecéze.
Zástupce arcibiskupství Aleš Vrzala dnes při odhalení památníku uvedl, že Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu nese i odpovědnost za rozsudek nad Lautnerem. "My to dnes vidíme jako selhání, ale zároveň bychom měli být vděční za toto poznání i za to, že mohou zaznít všechny názory a pohledy nejenom na tuto skutečnost. A co je nejdůležitější, je potřeba umět se z vlastních i cizích chyb a selhání poučit tak, abychom je neopakovali," řekl Vrzala.
Biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu proslul i jako sběratel a mecenáš umění. Inicioval přestavbu objektů rezidenční sítě olomoucké diecéze v čele s palácem v Olomouci a kroměřížským zámkem. V Kroměříži také nechal vybudovat Květnou zahradu. Kroměřížský zámek a zahrady jsou památkami UNESCO. Součástí aktivit biskupa bylo i rozšiřování uměleckých sbírek. V Kroměříži zřídil galerii i reprezentativní zámeckou knihovnu.
