V praxi to bude znamenat, že posádky v sanitkách i vrtulníku ze Slovenska budou moci zasáhnout i na území České republiky a opačně. Pro obyvatele příhraničních obcí, které jsou často vzdálené od základen nebo mají špatně přístupný hornatý terén, se díky tomu zkrátí dojezdový čas záchranářů. To může hrát velkou roli v případech, kdy o životě rozhodují minuty, například u infarktu, cévní mozkové příhody, těžkých úrazů nebo hromadných neštěstí.
Základnu pro záchranářský vrtulník stát stále odmítá. Kraj proto zvažuje vlastní |
„Je to obrovská změna. Jsme na začátku a v tuto chvíli zatím smlouva nemá reálný dopad, ale bude to tak. Bude to mít dopad na naši denní spolupráci i na mimořádné události,“ zdůraznil ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Jan Šebek Cholewa. „Bez mezistátní smlouvy by se o těchto otázkách nezačalo vůbec mluvit na úrovni, kde se věci reálně řeší.“
Nová smlouva se týká tří krajů, kromě Zlínského také Moravskoslezského a Jihomoravského. Na slovenské straně pak jde o Trenčínský, Žilinský a Trnavský kraj.
Mapa pokrytí území České republiky leteckými základnami k 1. 1. 2021. Kružnice zobrazují zákonem stanovenou dvacetiminutovou dobu doletu.
Dnes v těchto regionech platí pro záchranáře závazná pravidla daná mezistátními smlouvami o přeshraničním styku. To například znamená, že posádky záchranářů nemohou překročit státní hranici bez policejního doprovodu. Nemohou si v případě potřeby zkrátit cestu k události přes cizí stát. Když například dojde k dopravní nehodě poblíž hranice na Valašsku, nemohou k ní vyjet zdravotníci ze Slovenska, přestože jsou blíž než kolegové v Česku.
Mezinárodní smlouva by administrativní a právní bariéry měla odstranit. Podobné smlouvy má Česko uzavřené už několik let s Německem i Rakouskem.
Záchranky musí vyladit detaily
„O životě pacienta v kritických situacích nesmí rozhodovat státní hranice, ale rychlost poskytnuté pomoci,“ zdůraznil změny ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Nová smlouva umožní, aby v případech, kdy domácí záchranná služba nemůže zasáhnout v zákonem stanovené lhůtě, vyjela na místo i posádka z druhé strany hranice. Jde o konkrétní krok ke zvýšení dostupnosti a kvality urgentní péče pro obyvatele příhraničních regionů.“
Vzhledem k odlišnému fungování zdravotnické záchranné služby na Slovensku ale nebude uzavření detailních podmínek tak snadné ani rychlé. Zástupci moravských krajů i záchranek už spolu jednají a domlouvají další kroky. Měly by vzniknout pracovní skupiny na úrovni dispečinků, základen i konkrétních protokolů.
Zlínský kraj má speciální sanitku pro sto lidí. Pomůže zvládnout živelné pohromy |
„My víme, že si musíme hodně věcí se Slovenskem vyjasnit. A nemůžeme sem jednoduše přenést zkušenosti z krajů na hranici s Rakouskem nebo Německem, protože tam záchranné služby fungují jinak,“ upozornil Cholewa. „Ale začneme se na tom domlouvat tak, aby dispečinky obou zemí mohly v reálném čase vyhodnocovat, která posádka dorazí k pacientovi nejrychleji – bez ohledu na to, na které straně hranice stojí.“
Změna se nebude týkat jen samotných zásahů, ale také převozu do bližší nemocnice. Přesná podoba spolupráce zatím není jasná, nicméně přínosný by mohl být hlavně letecký transport záchranky z Trenčína, protože Zlínský kraj vlastní záchranářský vrtulník nemá. Usiluje o leteckou základnu více než 15 let, ale zatím marně.
Kraj chce vrtulníkovou základnu v Holešově
Česká vláda tomu stále není nakloněná, přestože kraj není v zákonem stanovené doletové vzdálenosti plně pokrytý a i když tady zasahují vrtulníky z Moravskoslezského, Olomouckého nebo Jihomoravského kraje, velká část Valašska a Slavičínska je v rizikové, nepokryté zóně.
Proto kraj stále usiluje o jednání s vládou, aby své stanovisko přehodnotila a základnu ve Zlínském kraji povolila. Zdravotnická záchranná služba má také zadání od krajské rady, aby prověřila možnosti letecké základny v Holešově.
Záchranku netvoří jen sanitky, ale hlavně lidé, říká její nový ředitel |
„Tam má vzniknout a je plánovaná pozemní základna zdravotnické záchranné služby. My jsme ale zadali záchrance, aby prověřila v rámci studie také možnost rozšíření o leteckou základnu na tomto místě,“ upozornil hejtman Radim Holiš. „Chceme být připravení na možnost, že nám to nová vláda povolí.“
Studie by proto měla přinést kalkulaci předpokládaných nákladů na novou pozemní základnu včetně heliportu a hangáru.
„Jezdí k nám posádky z Německa a my zase k nim“Ať se událost stane na kterékoliv straně státní hranice, ke zraněnému vyjíždí záchranáři, kteří jsou nejblíž. Týká se to nejen pozemních posádek, ale také záchranářského vrtulníku. Takto jednoduše a intenzivně funguje přeshraniční spolupráce mezi plzeňskými a bavorskými stanicemi. „Je už součástí naší každodenní praxe,“ naznačila mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a výjezdová sestra Karolína Korčíková. Podstatná je mezinárodní dohoda obou zemí a spolupráce mezi operačními středisky. Projeví se například v situaci, kdy dojde ke zranění pacienta na německé straně, ale nejbližší německé posádky jsou vytížené jinde. „Německé operační středisko si proto vyžádá pomoc z české strany,“ popsala Korčíková. „Operační střediska spolu komunikují prostřednictvím dvojjazyčného softwaru, díky kterému prakticky odpadá jazyková bariéra. České zdravotnické operační středisko následně vyšle nejbližší volnou českou posádku.“ Záchranáři na místě poskytnou potřebnou péči a transportují pacienta do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. „Ve většině případů jde o nemocnici na německé straně, ale například český pacient může být v situaci, kdy to jeho zdravotní stav dovoluje, převezen i do vzdálenější české nemocnice,“ upozornila mluvčí. „Stejným způsobem mohou samozřejmě zasahovat i německé posádky na českém území.“ Pokud česká posádka ošetřuje pacienta německé národnosti na svém území poblíž hranic, může jej bez problémů převézt přes hranici do vzdálenější nemocnice v zemi, kde pro něj odpadá jazyková bariéra. Pokud to ovšem jeho zdravotní stav dovoluje. „Není tedy nutné pacienta předávat na hranicích, jak si lidé často představují,“ poukázala záchranářka Tereza Homolková. „I v tomto případě však probíhá komunikace mezi operačními středisky obou států, která koordinují předání informací a nahlášení pacienta do cílového zdravotnického zařízení.“ Podobný systém funguje dobře i v případě, kdy v příhraničí dojde k větší události a je nutný zásah většího počtu složek. Operační střediska obou států mohou po vzájemné komunikaci vyslat na místo současně české i německé zdravotnické záchranné složky, které následně na místě spolupracují. Stejně navíc spolupracují i letecké služby obou zemí. |
