„Snažili jsme se připravit výstavu s předměty, které není tak snadné vystavovat a které se jen výjimečně dostávají ven z trezorů,“ naznačil Jiří Mitáček, ředitel Moravského zemského muzea v Brně, pod které Klenotnice Velké Moravy patří.
Návštěvníci zde v jedinečném podzemním prostoru v archeoskanzenu mohou obdivovat nejrůznější šperky, zbraně, kříže nebo modely kostelů. Ve většině jde o originální předměty často nevyčíslitelné historické hodnoty, spojené se společenskými a náboženskými elitami Velké Moravy. V některých případech jde o vědecké kopie v originální velikosti.
 |
Na výstavu je zapůjčil nejen Archeologický ústav Slovenské akademie věd v Nitře, ale také Moravské zemské muzeum, Akademický ústav Akademie věd ČR v Brně, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Národní památkový ústav ČR nebo obce Bojná a Modrá.
Součástí výstavy jsou také nálezy z oblasti písemnictví a architektury, a také modely nejvýznamnějších raně středověkých sakrálních staveb.
„Máme možnost tady vidět exponáty, které možná už nikdy neuvidíme,“ prohlásil starosta Modré Miroslav Kovářík.
Přesun vzácných šperků hlídali ozbrojenci, vystaví je ve střeženém chrámu pod zemí |
Zhruba třicítka exponátů pochází z nálezů v okolí Nitry nebo dalších lokalit na Slovensku. Některé z nich dokonce svou lokalitu opustily vůbec poprvé, některé před touto výstavou viděli pouze návštěvníci Vatikánu. Jde například o šperky charakteristické pro nejvyšší vrstvy nebo opasky a výzbroj se symboly kříže, což dokladovalo fakt, že tehdejší obyvatelé už se považovali za příslušníky křesťanství. U řady šperků se jedná o velmi kvalitní šperkařskou výrobu.
Dar od soluňských bratří
„K nejvzácnějším nálezům patří určitě pyxida. To je nádoba vyrobená ze slonoviny, přesněji z klu, která má jeho průměr a dříve byla uzavíratelná. To je ojedinělý nález, protože z celého prostoru Velké Moravy máme na Slovensku jen tuto jednu,“ zdůraznil kurátor Matej Ruttkay z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře.
„Vše nasvědčuje tomu, že byla součástí darů, které přinesli Konstantin a Metoděj, když přišli na Velkou Moravu. Tehdy se určitě používala k uchování relikvií, na rozdíl od antiky, kdy byla prioritně používaná na šperky,“ upřesnil.
Elity Velké Moravy v Modré. Výstava ukazuje vzácné šperky i umírání Metoděje |
Vystavené předměty pocházejí ze známých archeologických lokalit, jako jsou Mikulčice, Staré Město, Uherské Hradiště-Sady. Jsou zde ale také nálezy z málo známých míst, jako je Rajhrad, Staré Zámky nebo Čierne Klačany na Slovensku.
„Pocházejí z nich unikátní předměty jako třeba pyxidy nebo relikviářové schránky na ostatky mrtvých. Dále tu máme závěsné náprsní kříže a ještě vzácnější kříže procesní, které se nosily na čele procesí, kdy například Cyril a Metoděj kráčeli ke kostelu,“ upozornil autor výstavy a vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.
Zbraně velmožů i šperky jejich manželek
Život elitních členů velkomoravské společnosti, tedy velmožů a jejich manželek, přibližují vystavené zbraně, meče, sekery, ostruhy nebo opasková kování a drátěná zbroj. Ženskou část reprezentují náušnice, gombíky a náhrdelníky.
Klenotnice i archeopark. Češi a Slováci zvelebují příhraniční regiony společně |
Nová výstava ale přibližuje také téma stavitelství spojené s křesťanstvím. „To je zde poprvé prezentované prostřednictvím pálených střešních krytin z kostela v Uherském Hradišti-Sadech z 9. století. Tento kostel byl pravděpodobně jedinou církevní stavbou, která byla skutečně kryta pálenou střešní krytinou, ostatní byly kryty například dřevem,“ doplnil Galuška.
Jak tyto sakrální stavby vypadaly, přibližují modely v poměru 1:25, u nichž nechybějí ani detaily. „Vidíte tam oprýskanou kostelní malbu, cihličky a detaily, jak mohly kostely vypadat v 9. století. Máme tady nejen centrální kostel v Sadech, ale také třetí mikulčický kostel nebo kostel sv. Jana v Modré, který se našel jen kousek odsud,“ poukázal Galuška. Výstava potrvá v Klenotnici Velké Moravy do 29. listopadu.
