Už učitelky ve školce si všímaly, že oproti jiným dětem je malý Pepík hodně napřed. Sám se naučil číst, byl zvídavý a nechtělo se mu spát. „Říkal jim, že když spí, tak se nudí,“ směje se jeho maminka Pavla Sušňová.
Když pak její syn nastoupil do první třídy ZŠ Rokytnice ve Vsetíně, ze začátku byl nadšený. V prosinci ale přišla změna. „Byl jako vyměněný, nechtěl do školy chodit. Paní učitelka nám líčila, že v hodinách se opět nudí a vyrušuje,“ popisuje Sušňová, která už dříve tušila, že má doma bystré dítě.
Až soukromý psycholog v Ostravě však Pepíkovi diagnostikoval mimořádné nadání v jazykové oblasti a logickém myšlení.
„Když jsme to pak řešili ve škole, vyšli nám mimořádně vstříc. Dostali jsme nabídku přeskočit ročník a Pepík v září nastoupil rovnou do třetí třídy s tím, že na angličtinu, kterou se učil ve školce, chodí s dětmi z páté třídy,“ říká.
Její syn složil rozdílové zkoušky, za měsíc a půl se naučil učivo pro celý druhý ročník, a teď chodí do třídy s o rok či o dva staršími dětmi. „Více si s nimi rozumí, do kolektivu zapadl a je spokojený,“ potěšilo Sušňovou.
Jinou možnost než dát syna do vyššího ročníku neměla. Ve Vsetíně třídy pro nadané děti chybějí, nejbližší je ve dvacet kilometrů vzdáleném Valašském Meziříčí. „Podobných případů jako malý Josef tady nemáme. A i kdybychom chtěli, nemáme na novou třídu prostory,“ vysvětlil Hynek Hromada, ředitel ZŠ Rokytnice.
Rodiče by měli mít na výběr, míní odborníci
Podobná je situace i jinde. Talentované děti většinou zůstávají součástí běžných třídních kolektivů a záleží hlavně na tom, zda mají štěstí na „osvíceného“ učitele či ředitele školy. Situace se však pozvolna mění a nabídka se rozrůstá.
Třídy pro nadané děti fungují na 11. základní škole ve Zlíně-Malenovicích, na ZŠ Vyhlídka ve Valašském Meziříčí, na 2. ZŠ Holešov a od září příštího roku přibude také na Základní škole T. G. Masaryka v Otrokovicích. Všude jsou součástí projektu spolku Svět vzdělání, který funguje už jedenáct let a sdružuje školy po celé zemi. Pomáhá jim vytvářet podmínky pro rozvoj žáků.
Školy mají nové ředitele i obory. Prvňáků je méně, středoškoláků přibylo |
„Běžně dnes pracujeme s dětmi s různými poruchami učení či pozornosti a výuku přizpůsobujeme jejich potřebám a možnostem. Jako stejně důležité ale vnímáme také individuální potřeby nadaných dětí,“ uvedla ředitelka otrokovické školy Marta Zakopalová.
„Ty ke svému rozvoji potřebují složitější úlohy a nové výzvy. V konkrétních případech se tomuto snažili vycházet vstříc i učitelé. Nově bychom tuto oblast chtěli řešit více koncepčně,“ dodala.
V Otrokovicích plánují v lednu informační schůzku s rodiči a v březnu pohovory s dětmi. „Na základě výsledku buď otevřeme celou novou třídu, nebo pod metodickým vedením Světa vzdělání budeme pracovat s žáky zařazenými do běžných tříd,“ naznačila Zakopalová.
Míst ve školách je dost. O některá ale rodiče stojí víc než o jiná |
Odborníci souhlasí, že třídy pro nadané děti mají přínos. „Ideální je, pokud mají rodiče možnost volby – výběrová třída nebo diferencovaná výuka v běžné třídě, nabídka pestrých podnětů ve výuce i zájmových aktivitách,“ sdělila Monika Němečková, ředitelka Krajské pedagogickopsychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků ve Zlíně.
Na tu se za loňský školní rok obrátilo s žádostí o poradenskou službu z důvodu nadání dítěte kolem stovky rodičů. „Péče o nadané děti, žáky nebo studenty je výzva pro celou školu a učitelský sbor. Každé dítě je v nějaké míře nadané, má svůj potenciál, svoje talenty, které by se neměly přehlížet, ale naopak rozvíjet,“ upozornila Němečková.
„Některé se výrazněji projeví už časně, jiné třeba až na druhém stupni ZŠ nebo na střední škole. A někdy pedagogové nebo rodiče nadání objeví teprve při vhodných výzvách. Hudební nadání se také až na výjimky adekvátně nerozvíjí, pokud dítě nemá přístup k hudebnímu nástroji a učiteli, který se mu věnuje,“ poukázala.
Fungují také Mensa kluby
Školy se snaží rozvíjet potenciál žáků i jinak. Na zmíněné ZŠ Rokytnice ve Vsetíně či v jiných městech v kraji funguje Klub nadaných dětí. Vznikl v roce 2010, stejně jako další kluby v kraji jej zaštiťuje Mensa ČR a je určený pro děti na prvním stupni z celého Vsetína, které při testování IQ dosáhnou výsledku nad 120. V klubu na ně čekají exkurze, přednášky, aktivity rozvíjející intelektové schopnosti, deskové hry, řešení hlavolamů a další aktivity.
Míst pro prvňáky je ve spádových školách dost, často ale chtějí jinam |
„Klub vedou dva naši pedagogové, koná se jednou týdně vždy hodinu a půl a chodí do něj kolem patnácti dětí,“ poznamenal ředitel Hromada. V Rokytnici zatím klub v tomto školním roce neotevřeli kvůli dlouhodobé nemoci jedné z učitelek, ta už se ale do školy nedávno vrátila.
Rodiče podobné aktivity oceňují. „Ve Vsetíně se takové děti nemají moc kde potkávat, jsme rádi aspoň za klub Mensy,“ zmínila Sušňová. „České školství je obecně zaměřené a individuální přístup se moc nenosí. Musíte mít štěstí na školu a ředitele. Když se přitom s nadanými dětmi dobře pracuje, jsou schopné podávat neuvěřitelné výkony.“
