Nejstarší obyvatelka města Zlína, Marie Nováková, se ve svých 105 letech stále stará o domácnost. Rodačka z Dolní Bečvy na Vsetínsku patřila k mladým baťovským ženám. U Baťů také potkala svého budoucího manžela, se kterým založila rodinu. Nejraději měla práci šičky, největší část pracovního života strávila v punčochárně. Seniorka si každé ráno i večer dává trošku slivovice a v jídle se nikterak neomezuje, uvedla zlínská radnice na svém webu ve zprávě o oslavě ženiných 105. narozenin.
"Mám ráda bůček a peprná jídla. Jíst mi chutná, ale nepřiberu. Nevybírám si. Na čokoládu jsem nebyla zvyklá, ale sladké si dám. Ráda si dobře uvařím, na co mám chuť," uvedla oslavenkyně, která se stále stará o domácnost a snaží se být co nejvíce soběstačná. Chce zůstat ve svém bytě, ráda chodí na procházku či nákup, i když si pro jistotu bere hůlku. Zajímá se také o společenské dění. Má kamarádku, o generaci mladší sousedku, která ji denně navštěvuje a pomáhá jí.
Přestože je seniorka optimisticky založená, někdy se neubrání smutku. Manžel František jí zemřel před 38 lety a pochovala i jednoho syna. Společnost jí často dělá mladší syn, který oslavil osmdesátku, a další potomci. Dlouhověkost však podle ní není jednoduchá. "Paní doktorka mně řekla, že jsem zdravá, že pro mě léky na žití nejsou. Ale já jsem už dlouho sama," uvedla Nováková, která už nemá své vrstevníky a v rodné Dolní Bečvě žádné příbuzné či známé. "Když jsem tam naposledy přijela, tak jsem sháněla, jestli tam žije někdo, koho jsem znala ze školy. Nikde nikdo. Ani dům jsem nepoznala, byl celý přestavěný," uvedla Nováková, která se v září plánuje vydat do rodného kraje s kamarádkou na dovolenou.
Nováková se narodila v prvních letech Československé republiky, prožila druhou světovou válku i komunistický režim, který poškodil jejího manžela. Zažila velký technický a společenský pokrok. V dětství neměli doma elektřinu a často jedli z jedné mísy. "Maso maximálně jednou týdně, ze kterého se uvařila polévka a maso nakrájelo pro všechny. Jedlo se, co se urodilo, hlavně brambory, luštěniny a zelí. Knedlíky a těstoviny pro nás byly drahé. Měla jsem krásné mládí. Když vzpomínám, vždy říkám, že jsme byly šťastné děti, neznaly jsme pamlsky, všichni jsme na tom byli podobně a nezáviděli jsme si," uvedla seniorka.
Do kina šla poprvé ve 14 letech. "Šly jsme pěšky pět kilometrů do Rožnova. Bosky. Autobus jezdil málo. Boty jsme si obuly až tam, abychom si je šetřily," uvedla Nováková. Ve stejném věku jela také poprvé vlakem, a to na zkoušky do Baťovy školy práce ve Zlíně. Byla přijata a usadila se ve Zlíně.
Oslavenkyni blahopřáli zástupci radnice. "Je velmi srdečná a skvělá hostitelka. Přestože zažila pohnuté historické události, které většina z nás zná už jen z učebnic, i bolestné osobní ztráty, dodnes překvapuje nadhledem a činorodým přístupem k životu," uvedl náměstek zlínského primátora Vojtěch Volf (KDU-ČSL).
Podle České správy sociálního zabezpečení žila na konci letošního března ve Zlínském kraji jedna žena ve věku 105 let a pět žen, kterým bylo 104 let. Dvě nejstarší ženy v Česku mají 108 let, žijí v Jihočeském a Olomouckém kraji.
