Památku umučeného holešovského faráře Jana Sarkandra po roce znovu připomene pouť smíření. Věřící čeká v sobotu 10. května přibližně 15 kilometrů dlouhá trasa z Holešova na Svatý Hostýn na Kroměřížsku. Jako každoročně se pouť uskuteční v historizujícím stylu, opět se k ní připojí účastníci v krojích, řekla ČTK Lenka Karhanová, starostka pořádající jednoty Orel Holešov.
Zájemci se mohou poutě zúčastnit podeváté. Vyrazí na ni po 08:00 od morového sloupu u holešovského kostela Nanebevzetí Panny Marie. V čele procesí poutníci tradičně ponesou kříž a ostatky svatého Jana Sarkandra. "Měli by být i muzikanti, tentokrát dechová hudba Sebraňáci, v průvodu budou i koně," řekla Karhanová.
Poutníci půjdou z Holešova na Svatý Hostýn obvyklou trasou se zastávkami v holešovském zámeckém parku, Dobroticích, Jankovicích, Chomýži, Brusném, Slavkově pod Hostýnem a u Vodní kaple pod vrcholem Hostýna. "Tím, že chodíme od roku 2013, tak už je pouť v podvědomí lidí. Vždycky nás vítají, je to příjemné. Když se blížíme k vesnici, začne zvonit zvon na kapličce. Přichází nás pak pozdravit čím dál víc lidí, kteří také přinášejí čím dál víc občerstvení," uvedla Karhanová.
Zatímco v prvních ročnících pouti předcházela bohoslužba v holešovském kostele, před několika lety nastala změna. Mše se koná až na Hostýně. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie začne v 15:00. Její součástí bude i žehnání nového praporu holešovského Orla.
Počet účastníků pouti je podle organizátorů obtížné odhadovat. Do značné míry totiž záleží na počasí. "Obvykle nás chodí plus minus kolem stovky," řekla Karhanová. Pouť lze přitom absolvovat i na etapy, případně jít jen její část. Pro méně pohyblivé zájemce vypraví pořadatelé na Svatý Hostýn autobus.
K Sarkandrovi se váže legenda z roku 1620, kdy Moravu plenili polští kozáci, takzvaní lisovčíci. Podle ní z městských bran Holešova tehdy vyšlo procesí v čele se Sarkandrem, který přemluvil Poláky a svou náboženskou autoritou útok zastavil. Po odvrácení útoku kozáků byl však Sarkander obviněn, že o něm předem věděl. Byl vyslýchán a poté umučen v Olomouci.
Bezprostředně po umučení začali lidé Sarkandra uctívat, na Moravě vznikaly jeho sochy a obrazy. Za blahoslaveného však byl prohlášen až v roce 1859, svatořečil ho papež Jan Pavel II. v roce 1995. Pro katolíky Sarkander představuje vzorného služebníka Páně, kterého si Bůh vyvolil jako nástroj zkoušek i milosti.
