Pedagog, etnograf a folklorista František Bartoš (1837 až 1906) podle zjištění zlínské krajské knihovny, která nese Bartošovo jméno, zemřel o den později, než se uvádělo. Dosavadní odborná literatura, encyklopedické příručky i internetové zdroje shodně uvádějí datum úmrtí Františka Bartoše 11. června 1906, studium primárních archivních dokumentů však ukázalo, že správným datem je 12. červen 1906, sdělila dnes ČTK zástupkyně knihovny Klára Kmošková.
"Při příležitosti výročí úmrtí Františka Bartoše, významného pedagoga, jazykovědce, etnografa a sběratele lidové slovesnosti, se podařilo upřesnit jeden z údajů, který byl po více než století přebírán prakticky bez ověření z původních pramenů," uvedla Kmošková.
Rozhodujícím dokladem je podle ní List o prohlídce mrtvých sepsaný tehdejším městským lékařem, na jehož základě se udělal zápis do matriky zemřelých. Oba dokumenty uvádějí, že Bartoš zemřel 12. června 1906 ve dvě hodiny ráno. "Zajímavým dobovým dokladem je také zpráva zveřejněná v Národních listech 12. června 1906. Deník informoval o úmrtí Františka Bartoše na základě telegramu, který byl redakci doručen po uzávěrce předchozího vydání. Samotná zpráva přesné datum úmrtí neuvádí. Přesto právě takové krátké a dobově aktuální zmínky často sehrály roli v tom, jak se informace dále šířily a ustalovaly v pozdější literatuře," uvedla Kmošková.
Nepřesné datum se zřejmě začalo šířit krátce po Bartošově smrti. V životopisné knize Z pamětí a života Fr. Bartoše, kterou vydal Josef Bartocha v roce 1907, se uvádí, že "v pondělí 11. června v noci šlechetný muž dotrpěl". Údaj zřejmě převzali další autoři.
"Tento poznatek nijak nemění to, jak vnímáme Františka Bartoše, ani jeho práci. Spíš nenápadně připomíná, že i zdánlivě pevná fakta mají svůj příběh. A právě k nim se vyplatí se občas vrátit, třeba i po více než sto letech," uvedl ředitel Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Jan Kaňka.
Nově zjištěné datum úmrtí se promítne do digitálních databází a biografických záznamů. "Příběh zároveň ukazuje, že zásada ad fontes – k pramenům – zůstává aktuální i v době digitálních zdrojů a on-line encyklopedií," uvedla Kmošková.
Bartoš se svými pracemi stal zakladatelem moravské etnografie a folkloristiky, zkoumal také moravská nářečí, vytvořil slovníky, sbírky národních písní i kritické studie. Narodil se a zemřel ve Zlíně.
