Inscenace se odehrává v ponurých kulisách evokujících vypálenou vesnici a vyznívá velmi emotivně. Není jen historickou rekonstrukcí, přestože tvůrci i herci si nastudovali obrovské množství informací o tragické události a dobových souvislostech.
„Dokumentární drama to do jisté míry je, protože vycházíme skutečně z dostupných materiálů, ale dopsal jsem do toho nové roviny, roviny alegorické. To umožní divákům vnést vlastní pohled,“ řekl autor hry a režisér Dodo Gombár.
Etnograf: Kontrast krásné krajiny a tragédie, která se na Ploštině stala, je silný |
„Jedná se spíše o scénickou rytmickou dramatickou báseň,“ doplnil herec Rostislav Marek, který v inscenaci funguje jako jakýsi průvodce celým dějem. Podle něj je poselství Ploštiny v současnosti opět velmi aktuální.
„Chceme se tímto způsobem společně vyslovit nejen k událostem minulým, ale i k dnešku. Musíme si uvědomit, že ty kořeny temného zla, které v té době vyrašily, bychom měli stále rozplétat a odstřihávat. Vidíme kolem nás, že některé věci se opakují a musíme se toho snažit vyvarovat.“
„Chceme tento příběh vyprávět každému, komu nejsou lhostejné dějiny, chyby a drastické události v dějinách. Díky znalosti naší historie mnohem více poznáváme sebe,“ doplnil režisér Gombár. Za nejtragičtější na ploštinské události považuje její naprostou zbytečnost.
„Čím těsněji jsem s příběhem Ploštiny propojený, tím víc si uvědomuji, jaké je to mysterium. Kolik se v něm skrývá bolesti, paradoxů, zhmotněné touhy po pomstě, zaslepenosti. Kolik bolavé lidské zkušenosti. Kolik zbytečnosti,“ zdůraznil.
Před 80 lety nacisté vypálili Ploštinu. Na pasekáře režim po válce zapomněl |
Osud Ploštiny zachytila kniha Ploština žaluje! i román Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen. Gombár kromě nich čerpal z historických dokumentů, konzultací s historiky i výpovědí pamětníků.
„Na jedné straně jsem měl silné inspirační zdroje a dobové materiály, na straně druhé to byla volná fabulace, která nenabízí řešení. To ani nejde. Spíš jen klade vedle sebe souvislosti do dějinného a společenského kontextu. Zároveň mi ale šlo o memento před absurditou války.“
Příběh Ploštiny v novém muzeu zaujal, za rok jím prošly tisíce návštěvníků |
Ani dnes po tolika letech pohled na Ploštinu není jednoznačný. „I my jako herci se pokoušíme ta bílá místa mapovat,“ podotkl Marek.
V inscenaci se představí téměř celý herecký soubor zlínského divadla. Například Zdeněk Lambor hraje spisovatele Ladislava Mňačka, který jako člen partyzánského oddílu zažil události na Ploštině takřka na vlastní kůži. „Je to inscenace pro každého, kdo se nechce v divadle jen chechtat, ale taky přemýšlet o lidství,“ řekl Lambor.
Tiše buší Ploština je součástí regionální dramaturgické linie Fokus: Region, která se v letošní jubilejní osmdesáté sezoně Městského divadla zaměřuje na významné osobnosti a události Zlínského kraje.
