„Ve čtvrtek byla spuštěna akce na odvoz mrtvých těl za součinnosti Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje a Sboru dobrovolných hasičů Napajedla. Komplikovaný je terén v okolí jezera, který je značně rozmáčený a blátivý,“ uvedlo město Napajedla na svém facebookovém profilu.
Letos byla poprvé potvrzena nákaza ptačí chřipkou u čtyř mrtvých labutí, které byly nalezeny v řece Moravě v Kvasicích na Kroměřížsku mezi 22. a 26. lednem. Virus se potvrdil také u jedné labutě nalezené na konci ledna v Uherském Hradišti.
Na řece v Kvasicích na Kroměřížsku uhynuly labutě, může za to ptačí chřipka |
Ve Zlínském kraji se vysoce nakažlivá a nebezpečná ptačí chřipka H5N1 zatím objevila jen u zvířat ve volné přírodě. Ptákům v domácích a komerčních chovech se dosud vyhýbá. To neplatí na jiných místech v Česku. Tento týden ve čtvrtek se například potvrdil výskyt viru v pražské zoo.
První ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu v Česku v letošním roce bylo zaznamenáno ve středu ve velkochovu kachen v obci Kosičky-Třesice na Královéhradecku.
V tomto velkochovu se nachází bezmála 6800 kachen. „V souladu s platnou legislativou bude zbývající drůbež v chovu utracena,“ uvedl Petr Šatrán ze Státní veterinární správy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Vysoká úmrtnost zvířat i následná opatření veterinární správy, která podle zákona vyžaduje likvidaci celých chovů, jsou postrachem komerčních i drobných chovatelů.
Během února bylo potvrzeno i šest ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech ve Středočeském, Pardubickém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji.
Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění jejího kontaktu s volně žijícími ptáky.
„U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek,“ upřesnil mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Je třeba také zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů.
„Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit krajské veterinární správě,“ dodal. Na krizovou linku SVS 720 995 201 je třeba hlásit také nálezy uhynulých volně žijících ptáků.
Smrtící virus se v chovech šíří rychle
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem.
U uhynulých ptáků v pražské zoo potvrdili ptačí chřipku, zahrada přijímá opatření |
Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Virus H5N1 způsobuje u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tak vznikají obrovské ekonomické ztráty.
Ptačí chřipka je sice přenosná na člověka, ale pravděpodobnost nakažení je minimální. Lidé se mohou infikovat například kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich výkaly, peřím či uhynulými zvířaty. Nemoc probíhá jako závažné respirační onemocnění, při kterém může dojít k virovému zápalu plic.
