„Tento tvor v podstatě nemá přirozeného predátora. O každou jinou plevelnou rybu by se postarali dravci, ale tahle se nedá. Má totiž ostny v ploutvích, které naježí, a žádná dravá ryba ji nechce,“ vylíčil rybář Pavel Nechvátal. Navíc jde o velmi odolnou rybu. Ve vypuštěném rybníce bez vody dokáže přežít až dva týdny.
S redukcí nežádoucích amerických vetřelců rybářům pomáhají vědci. Koncem června v jednom z dvojice Medkových rybníků na okraji Kroměříže odlovili odborníci z Akademie věd ČR spolu s rybáři 2 599 invazních sumečků černých a 62 sumečků amerických.
Kromě několika málo vzorků určených pro laboratorní rozbory si úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady jako zdravou svačinku pro vydry.
Ve vypuštěném rybníku přežije invazní sumeček 14 dní. Vědci na ně zkoušejí pasti |
„Ačkoli trny na ploutvích sumečků mohou jiným živočichům způsobit vážné zranění, vydra je šikovná a rybku pojídá bez hlavy i bez ostnů,“ vysvětlila Markéta Wernerová z Akademie věd.
V Zoo Zlín nečekanou dodávku ryb uvítali. „Využili jsme tuto nabídku už podruhé. Pro vydry je to zajímavé a příjemné zpestření jejich jídelníčku,“ potvrdila mluvčí zoo Romana Mikešová.
Regulace sumečka černého je součástí aktivit Zlínského kraje zaměřených na omezování nepůvodních druhů. Medkův rybník je jediným známým místem v regionu, kde tento druh žije.
V Medkově rybníce na okraji Kroměříže vylovili tisíce invazních sumečků černých a amerických. (červen 2026)
„Invazní druhy představují vážné riziko pro přírodu i hospodaření v krajině. Právě včasné zásahy jsou klíčem k tomu, aby se jejich negativní dopady nezvyšovaly,“ uvedla krajská radní Renata Prchlíková.
Odborníci ryby loví pomocí speciálních košíků, takzvaných vrší, které zůstávají ve vodě přibližně 12 hodin. Ostatní ulovené druhy ryb jsou po zaznamenání údajů vraceny do vody. Jenže třeba loni při prvním odlovu se v pastích žádné jiné druhy ryb nenašly, sumečci je úplně zdecimovali.
Sumeček černý je velmi přizpůsobivý, rychle se množí a nemá téměř žádné přirozené nepřátele. „Živí se bezobratlými živočichy, požírá jikry a plůdek ryb i chráněné obojživelníky. Pokud se přemnoží, dokáže výrazně poškodit celý vodní ekosystém i rybářské hospodaření,“ popsal Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Počet vetřelců se daří snižovat
Odchytu invazních druhů se věnuje na různých místech Česka. „Chovatelé ryb s nimi mají velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ dodal.
Podle rybářů se počet sumečků v Medkově rybníku postupně snižuje a opět přibývá původních druhů, například plotic. Během prvního čtyřdenního odlovu se loni odborníkům podařilo ulovit dokonce přes 10 tisíc jedinců sumečka černého.
V Česku byl sumeček černý poprvé zaznamenán v roce 2003, nechtěně sem byl zavlečen s násadou kaprů z Chorvatska. Lze jej poznat podle nazelenalé barvy.
Invazní druhy zatím v kraji zaregistroval jen zlomek chovatelů |
Jeho příbuzný sumeček americký, přezdívaný rybáři truman, se na českém území vyskytuje už někdy od konce 19. století. Má hnědou nebo tmavě mramorovanou barvu.
Oba druhy dorůstají maximálně do 30 centimetrů. Jsou to teplomilné ryby, takže se u nás vyskytují v oblasti Polabí, v jižních Čechách nebo v povodí Dyje, odkud se příležitostně šíří dál. Vyšší polohy jim nevyhovují.
Na rozdíl od států, jako Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je u nás ještě možné výskyt sumečka usměrňovat. „Nachází se jen na pěti místech. Vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a v Prostějově,“ doplnil Jurajda.
V Medkově rybníce na okraji Kroměříže vylovili tisíce invazních sumečků černých a amerických. (červen 2026)
Sumeček je od roku 2022 vedený na unijním seznamu invazních druhů. Když ho rybář uloví, nesmí ho vypustit zpět do vody. Je také zakázané ho chovat, prodávat, převážet natož někam vysazovat.
Jsou ovšem dobrým doplňkem jídelníčku nejen pro vydry, hodí se i do kuchyně na pekáč. Třeba rybář Karel Šikl je nejraději peče na oleji nebo másle jen se solí a česnekem.
Při chytání přemnožených ryb si ovšem musejí lovci dávat dobrý pozor kvůli ostrým ostnům v hřbetních a prsních ploutvích. „Při neopatrné manipulaci se ryba brání jejich vztyčením a může způsobit hluboké a velmi bolestivé bodné poranění,“ varuje Šikl.
Podle něj sumečci nemají vyvinuté klasické jedové žlázy. „Intenzivní bolest a otok však způsobuje sliz a bílkoviny z obalu trnů, které se dostanou přímo do rány.“
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
