„Na začátku sezony by mě vůbec nenapadlo, že bych tam mohl jet. Ale parádně mi vyšlo mistrovství Evropy, které mi otevřelo dveře. Ale myslím, že můj hlavní vrchol bude světový šampionát juniorů,“ přemítal Meindlschmid před víkendovým domácím mistrovstvím ve Zlíně, kde má poslední šanci se kvalifikovat do Paříže.
Pod pěti propletenými barevnými kruhy bude na přelomu července a srpna závodit jen 32 nejlepších dálkařů. Meindlschmid je v redukovaném pořadí momentálně čtvrtý pod čárou. Na domácím šampionátu bude skákat o cenné body, počítá se titul i každý centimetr. „Je to reálné. Ale bylo by to opravdu o fous,“ uvědomuje si Meindlschmid.
Nedělní dálka mužů bude jedním z vrcholů dvoudenního klání nejlepších českých atletů, které se vrací na Stadion mládeže ve Zlíně po třech letech. Už o jubilejní desátý titul bude usilovat Radek Juška, svého zkušenějšího mentora a kamaráda porazil slovácký talent poprvé loni na Memoriálu Josefa Odložila.
„Doufám, že to bude velké drama, že oba budeme skákat co nejdále, každým pokusem se předhánět, aby to byla pořádná soutěž pro nás oba a parádní podívaná pro diváky,“ zve Meindlschmid příznivce do hlediště.
Liga v Třinci? Radši mistrovství Evropy. Jsem ohromen, líčil talentovaný dálkař |
Letos vylepšil třikrát národní juniorský rekord na 803 centimetrů, sám cítí, že už by potřeboval dobít energii. „Závody jsou každý týden, do toho přelety. Ale věřím, že to ještě vydrží,“ přeje si Meindlschmid.
Ale zbytečně se nestresuje. V osmnácti má teprve všechno před sebou. Ve Zlíně nemá co ztratit, může jen získat. „Těším se moc. Je to poslední závod před prázdninovou pauzou. Není se nač šetřit. Už teď vím, že budu mít na stadionu hodně lidí, kteří mě přijdou povzbudit. Rodina, kamarádi, učitelé ze školy,“ vyhlíží bouřlivou kulisu.
Meindlschmid je sportovním úkazem. Ještě před rokem měl atletiku jako doplněk k fotbalu, dokonce odehrál několik utkání za českou reprezentaci do šestnácti let. Před sezonou 2023/24 upřednostnil tretry před kopačkami. A nelituje.
Atletika porazila míčové sporty. A teď nadějní junioři září mezi dospělými |
„Hned jak jsem se rozhodl, jsem vnitřně věděl, že je to správně,“ říká bývalý obránce Slovácka. Postupem do užšího finále mistrovství Evropy pak přesvědčil poslední zbytky pochybovačů, že volil dobře.
Dálka ho pohltila. Míč zavřel do skříně. „Od té doby, co jsem skončil s fotbalem, jsem do něj nekopl. Nechybí mi.“
Poznal, že mu více vyhovuje individuální sport: „Když jsem něco pokazil ve fotbale, pokazil jsem to celému týmu. Byl jsem z toho docela špatný, nedělalo mi to dobře. V atletice to pokazím maximálně jen sám sobě. Jsem více uvolněný,“ vysvětluje Meindlschmid, jehož najednou poznávají na ulici cizí lidé a gratulují mu k úspěchům.
„Před mistrovstvím Evropy jsem měl na Instagramu tisíc sledujících, teď o sedm set více,“ žasne. A co teprve kdyby se opravdu kvalifikoval na letní olympijské hry?
