Současně je to méně ne na Vysočině nebo v Jihomoravském kraji. Dé byl zásadní a u nás také zahradnický, hlásil ředitel drustva Agrotech Poličná na Zlínsku Jindřich nejdrla.
Přitom jetě v pondělí byla půda na polích suchá, tvrdá a s prasklinami velkými i několik centimetrů. Zemědělci měli obavu o úrodu. Voda, která naprela, se vsákla do půdy, která to nádherně zvládla. Úroda je v tuto chvíli zachráněná, ale do sklizně je jetě hrozně daleko, nastínil nejdrla.
Zachránit se u ale větinou nedají travní prosty na krmení, které sucho příli pokodilo. U obilí vyrailo také méně odnoí. I tak je situace lepí. Těko se dá vak říci, e dobrá.
Málo vody je u od začátku jara
Hladiny podzemních vod byly v pondělí v České republice i Zlínském kraji silně podnormální. Detě jim pomohly, ovem zřejmě ne příli a na dlouho.
Sráky se zatím na vrtech projevily zvýením hladin podzemních vod v řádech několika centimetrů, přiblíila Alice Musilová z oddělení podzemních vod z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (ČHMÚ). Vzhledem k velkému suchu, můeme předpokládat, e pomohly k nasycení přípovrchových zón, ne vak k výraznějímu doplnění zásob podzemních vod z dlouhodobého hlediska, upozornila.
Sucho ničí zemědělcům plodiny. Kraj vyhlásil mimořádné opatření kvůli poárům |
V posledních dvou měsících hladiny v podzemních vrtech klesaly, například v Těnovicích a ve zlínských Malenovicích přiblině o 20 centimetrů. Zatímco Těnovice se pohybovaly kolem normálu, Malenovice byly hluboko pod ním. Potí je v tom, e ve srovnání s loňskem bylo letos málo vody u na začátku jara. Nejene příli neprelo, ale bylo také méně vody z tajícího sněhu. A kdy se oteplovalo, sucho se prohlubovalo.
Zatímco ve stejném období minulého roku byly stavy podzemních vod v oblasti Zlínského kraje normální a mírně podnormální, letos byla situace horí, poznamenala Musilová.
Nejnií sráky za celou dekádu
Pokud jde o sráky, v březnu jich spadlo v kraji 37 milimetrů, co je 75 procent normálu v tomto měsíci. V dubnu dokonce jenom 11 milimetrů, a to je o něco více ne 20 procent.
Sucho na území Česka se neustále prohlubuje. Mapa ukazuje dubnové sráky, které byly po velké části republiky nií ne deset mm.
Březnové úhrny sráek patřily k vyím v posledních deseti letech, zatímco dubnové úhrny byly často na větině stanic nejnií za celou dekádu, srovnala Grayna Knozová z oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Brně. Jetě suí duben byl v letech 1969, 1993, 2007 nebo 2009.
V Česku je největí sucho za 65 let. Hrozí neúroda a poáry |
Za prvních deset květnových dnů spadlo v kraji místy nejvíce 6,5 milimetru sráek, v pondělí to bylo například v Kroměříi skoro 30 centimetrů. Normálový úhrn za celý měsíc je 79 milimetrů. Srákový deficit byl zhruba 60 milimetrů a teď se o něco sníil.
Za první čtyři měsíce letoního roku spadlo ve Zlínském kraji v průměru 122 milimetrů sráek, co je 66 procent normálu, podotkla Knozová.
Řeky by mohly zaplnit letní detě
V řekách a potocích bylo před srákami jenom 20 a 30 procent obvyklého mnoství vody, které jimi má protékat v tomto měsíci. V důsledku intenzivních sráek dolo k prudkému vzestupu hladin vodních toků, bez dosaení stupňů povodňové aktivity. Po odeznění sráek ji dochází k opětovnému klesání hladin, sdělila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Juhyně v Rajnochovicích byla na čtyřech procentech, na 10 procentech Vsetínská Bečva ve Vsetíně a na 16 Ronovská Bečva ve Valaském Meziříčí. Moravou v celé její délce neprotékalo více ne 30 procent obvyklého mnoství vody.
Zlínský kraj suuje extrémní sucho, voda chybí v řekách i půdě. A bude hůř |
Přívalové sráky pouze přechodně zmírnily nedostatek vody v krajině. Pro nasycení půdy vodou a doplnění zásob podzemní vody by byl potřeba delí a mírnějí dé. Sucho tak s největí pravděpodobností bude i nadále pokračovat, předestřela Kučerová.
Vzhledem k ji bující vegetaci je v současné době velká část sráek spotřebována rostlinami. Vyí teploty a poměrně větrné počasí umocňují rychlé odpařování, zmínila Musilová. Letní měsíce patří k srákově nejbohatím, tak budeme doufat, e se srákově naplní, dodala.
