Na červených billboardech se skví velký bílý nápis Vítejte nebo Na shledanou. Valašské Meziříčí má jasně definovaný vizuální styl, který vytvořilo Studio Najbrt. Potíž je podle mnohých obyvatel v tom, že text se nečte úplně dobře. Lidé proto upozorňují, že může odpoutávat pozornost řidičů.
Je to ověřovací kód, že nejste robot, žertují lidé o logu „Valmezu“ |
„Jako zajímavé a vtipné logo se mi dílo Studia Najbrt líbí, nevhodná jsou ale některá jeho použití v praxi. Třeba zrovna na cedule u silnic je nesmyslné, rušící pro řidiče. Ale takových případů, které dopadly divně a chaoticky, bych za ty roky našel víc,“ podotkl bývalý valašskomeziříčský zastupitel Vlastislav Navrátil.
„Billboardy u cesty stát nesmí a takový hnus ano,“ podivuje se na facebookovém profilu města Pavel P.
„Sotva to přečtu tady na příspěvku, natož za volantem. To bude bouraček, jak to bude každý luštit a přibržďovat,“ myslí si Matyáš P.
„Jak od dětí z mateřské školky,“ napsal k příspěvku Honza Š.
„Někdy je nic více než něco, tohle si Valmez nezaslouží,“ doplnil jej Zbyněk M.
Kladné názory jsou ve výrazné menšině. Někteří z přispěvatelů to ale berou s humorem.
„Je to super, odvážné a má to v sobě všechno: veselou náladu po slivovici, rozjuchané lidové písničky, odzemek, přiotrávení z Dezy, prostě Valmez,“ napsal například Lukáš H.
„To je podobné jako s architekturou. Každému se líbí něco jiného,“ konstatoval starosta Robert Stržínek. Blíže ale nechtěl věc komentovat s tím, že marketing a grafické výstupy města jsou v kompetenci místostarostky Yvony Wojaczkové.
Podle ní cedule vycházejí z loga města a dobře na ně navazují. „Studio Najbrt jsou respektovaní profesionálové a svou práci dělají velmi dobře. Věřím, že to veřejnost nakonec přijme,“ uvedla.
Logo vyvolalo diskusi už před devíti lety
Pořízení tabulí a jejich instalace stály radnici 130 tisíc. „Oprava stávajících tabulí byla z důvodu poškození způsobeného vlivem povětrnostních podmínek nezbytná,“ uvedl mluvčí Valašského Meziříčí Jakub Mikuš.
Podle města je v pořádku, že nové cedule vyvolaly diskuzi. To se stalo ostatně už při prvním uvedení loga. Grafický vizuál nazvaný Tančící Valmez město veřejnosti představilo na konci roku 2016. Autorem je pražské Studio Najbrt, jedno z nejuznávanějších grafických studií v republice. Vytvořili například loga pro Prahu, Ostravu, Českou televizi, galerii DOX nebo vizuální styl Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Tančící písmena mají podle tvůrců loga vyjadřovat energii, emoce nebo bohatý kulturní a společenský život ve Valašském Meziříčí.
9. prosince 2016 |
„Značka nabízí téměř nekonečné možnosti kombinování písmen tak, aby se neokoukala. Je lehce zapamatovatelná a překreslitelná i laikem,“ popsal tehdy záměr majitel studia Aleš Najbrt.
Na oficiálních dokumentech radnice ale zůstal tradiční městský znak se zlatou korunkou v červeném štítě. Logo se objevuje na propagačních materiálech města, upomínkových předmětech nebo také na autobusech městské hromadné dopravy.
I odvážná grafika může mít úspěch, míní grafikVedoucí ateliéru grafického designu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Pavel Noga se diví, že nové cedule ve Valašském Meziříčí vzbuzují tolik negativních reakcí. Vnímá je jako pozitivní, veselé a roztančené. „Nenapadlo by mě, že i po tolika letech to může někomu vadit. Sám pocházím z Ostravy, zažil jsem na vlastní kůži prvotní nepřijetí loga města se třemi vykřičníky mými sousedy. Dnes už vidíte hrdé Ostravany s těmito samolepkami na autech, klíčích i taškách,“ komentoval reakce Noga. To se ale ve Valašském Meziříčí nepodařilo. Podle Nogy je velmi těžké dokázat veřejnost vtáhnout do řešení městské identity, když lidé v současnosti zažívají mnohem palčivější problémy, než je rozmisťování červených cedulí. Pokud jde o vyjádření typu „to by nakreslily i děti ve školce“, je podle něj smutné, že profese grafického designéra pořád ještě nemá ve společnosti dostatečnou autoritu. Studio Najbrt podle Nogy odvedlo kvalitní práci, ale obyvatelé Valašského Meziříčí zřejmě nebyli dostatečně vtaženi do procesu, který probíhal už na začátku vzniku nového vizuálního stylu města. „Asi jim nikdo pořádně nevysvětlil, k čemu může být vizuální identita dobrá a proč má smysl se tím vůbec zabývat – že to není módní vlna nebo jen snaha dohnat jiná města, která mají svoji vizuální identitu už delší dobu, jako třeba Zlín. Někde tam vidím důvod nepřijetí celého projektu občany města,“ vysvětlil. „Pro vznik kvalitního designu není třeba jenom skvělý designér, ale také osvícený zadavatel, který, v případě státní instituce, dokáže veřejnosti důvod projektu srozumitelně vysvětlit a designérovi zase úkol přesně zadat,“ doplnil designér. |
