Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) má nového propagačního robota UTB BOTT-E. Název je odvozený od dříve typického produktu Zlína, tedy od bot. Jde o 3D tištěného robota vysokého asi 120 centimetrů. Je to taková lidská, ale hodně stylizovaná forma, aby působil spíše hravě než nějak realisticky, řekl dnes ČTK při představení robota garant projektu Štěpán Dlabaja.
"Robot je založený na poměrně velkých očích, které na lidi mrkají. Zároveň má tablet, skrze který s ním uživatel může nějakým způsobem interagovat. Robot se dokáže navigovat po prostoru, který mu určíme. Čas od času se zastaví, může k němu kdokoliv přijít a on je v podstatě něco jako takový propagační, respektive informační průvodce, takže dokáže člověku říct něco o univerzitě, o tom, kdo ho vytvořil," uvedl Dlabaja. Lidé si s robotem mohou zahrát jednoduché hry, například piškvorky, za což je robot odmění bonbonem. Robot také umí udělat člověku fotografii, kterou je možné si stáhnout.
Na vývoji se podílel dvanáctičlenný tým studentů a studentek tří fakult, akademiků a vědeckých pracovníků, kteří projektu věnovali více než tisíc hodin dobrovolné práce. Cílem bylo vytvořit reprezentativní, technologicky pokročilé a zároveň prakticky využitelné řešení pro prezentaci univerzity na veřejných akcích.
"Robot rozšiřuje možnosti univerzitní prezentace na veletrzích, dnech otevřených dveří, konferencích, výstavách i reprezentačních akcích. Současně představuje inspiraci pro další interdisciplinární projekty na UTB," uvedl děkan Fakulty aplikované informatiky Jiří Vojtěšek. Studenti na projektu pracovali rok a půl, od prvotních návrhů přes 3D modelování až po samotnou výrobu a programování.
Hlavní předností robota je modularita, konstrukční i softwarová. Robot je připravený na rozšiřování o nové světelné panely, displeje, senzory, zvukové prvky i další interakční scénáře. Softwarová architektura umožňuje aktualizace obsahu a přizpůsobení konkrétním typům akcí.
"Největší výzvou projektu bylo nalezení vyváženého kompromisu mezi původní designérskou vizí a reálnou technickou i finanční proveditelností, jelikož některé navrhované koncepty se ukázaly jako příliš náročné. Další podstatnou výzvou byla koordinace práce v řešitelském týmu, kde se často střetávaly rozdílné pohledy studentů z různých fakult," uvedl Aleš Mizera z řešitelského týmu. V týmu byli zástupci Fakulty aplikované informatiky, Fakulty multimediálních komunikací a Fakulty managementu a ekonomiky.
