metro.cz

Počasí v Praze

3 °C / 1 °C

Čtvrtek, 20. ledna 2022. Svátek má Ilona.
Dárcovství krve má v Česku dlouhou tradici. | foto: MAFRA

Krev můžete dát i po koronaviru

  11:01
Pozornost nemocnic soustředěná na krev je v současnosti větší než za neepidemických časů. Nejen proto, že v Česku obecně její přísun od dárců klesá. V posledních letech postrádají transfúzní stanice asi sto tisíc dobrovolníků ročně.

Mohu darovat krev poté, co jsem prodělal covid-19? Kdy lze opět poskytnout krev, pokud jsem byl naočkován proti covidu? Otázky, které si kladou především dobrovolní dárci. Ti jsou sice omezeni horní věkovou hranicí 65 let, ale nějaká omezující kritéria jsou i ­mezi mladšími. Například těmi, jimž byla aplikována vakcína proti covidu proto, že jsou zdravotníci, pracují v­ nemocnicích nebo jsou zařazeni do takzvané kritické infrastruktury státu.

Každá vakcína má jinou lhůtu pro dárcovství
Na detaily ohledně očkování a dárcovství upozorňují jednotlivá transfuzní oddělení. Uvádějí třeba časové odstupy, které je nutné dodržet pro odběr podle toho, čím byl dotyčný člověk očkován. „Po očkování vakcínami Pfizer a ­Moderna lze darovat za sedm dnů, pokud nebyla reakce na očkování. Po očkování vakcínou AstraZeneca lze darovat za čtyři týdny po první i po druhé dávce,“ upozorňují z­ Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Ani covidové onemocnění, pokud se dárce krve uzdraví, není překážkou k dalšímu dárcovství. „Krev může darovat za dva týdny po ukončení izolace,“ vysvětluje Marie Voráčková z Oddělení PR a marketingu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. To se ale týká domácího léčení. Pokud byla pacient s covidem hospitalizován, pauza je podstatně delší. „Obvykle až za dva měsíce po ukončení izolace,“ doplňuje informace ohledně dárcovství zástupkyně pražské fakultní nemocnice.

Rekonvalescentní plazmu „vyvážejí“ do krajů
Ve zdravotnických zařízeních je momentálně také poptávka po takzvané rekonvalescentní plazmě. V průběhu infekce covidem se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky proti viru, který je původcem nemoci. Tyto protilátky v krvi vyléčené osoby přetrvávají delší dobu po uzdravení. Podání plazmy odebrané osobě, jež onemocnění prodělala, je jednou z možností, jak léčit nemocné s infekcí covid-19.

„Takzvaná rekonvalescentní plazma od dárců po prodělaném koronavirovém onemocnění je u nás využívaná v ­přísně individuálních případech,“ uvádí Petra Šlechtová, primářka Transfuzního oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Tu, co sami nevyužijí, posílají tam, kde jí je nedostatek. „V tomto směru pomáháme zejména ostatním zdravotnickým zařízením napříč celou republikou,“ dodává.

Rekonvalescentní plazma se týká i olomoucké nemocnice, kde jí na jaře a na podzim roku 2020 neměli tolik, kolik by potřebovali. „Bylo málo vyléčených pacientů s dostatečným množstvím protilátek,“ říká mluvčí nemocnice Adam Fritscher. Loni odebrali 1600 jednotek této plazmy, využili ji pro vlastní potřebu, ale dodávali i do dalších nemocnic na celé Moravě. „Její potřeba nyní roste, určitě přivítáme každého ochotného pacienta, který covid prodělal, a­ to nejlépe letos v lednu, pokud nemá onemocnění vyžadující trvalou léčbu,“ dodává Adam Fritscher.

Odložené operace spotřebu krve nesnížily
Nemocnice napříč republikou odkládají, kromě akutních případů – například úrazy a autohavárie – mnoho plánovaných zákroků. Projevuje se to nějak na spotřebě krve?

V olomoucké fakultní nemocnici prožili loni atypickou sezonu. „Spotřeba krve byla na jaře asi o třicet procent nižší, snížila se plánovaná elektivní (výběrová – pozn. redakce) péče a zůstaly jen akutní operace a úrazy,“ uvedl pro deník Metro mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Fritscher. Naopak prudké zvýšení spotřeby se projevilo v­létě, kdy nemocnice „doháněla“ odložené operace. Spotřeba opět klesla na podzim. „Celkově byla v roce 2020 spotřeba krve asi o tři procenta nižší než v roce 2019,“ říká Fritscher.

Mírnější poptávku po transfuzní krvi eviduje Fakultní nemocnice Hradec Králové. „V souvislosti s omezením neakutních výkonů spotřeba krve a jejích složek mírně klesla,“ potvrzuje mluvčí královéhradecké nemocnice Jakub Sochor.

„Spotřeba transfuzních přípravků je prakticky stejná jako v době před vypuknutím epidemie,“ říká Iva Nováková, mluvčí českobudějovické Jihočeské nemocnice. Je to tím, že akutní péče zůstala zachována, zvláště o hematologicko-onkologické a onkologické pacienty i při chirurgických a traumatologických zásazích. „Nemocní z plánované operační péče totiž v běžném provozu odebírají pouze malé množství,“ vysvětluje mluvčí Jihočeské nemocnice.

Komentáře

Hlavní zprávy

Neexistující cena, špatný bus i málem „oloupená“ seniorka

vydáno 19. ledna 2022  14:25

Přehled úsměvných současných kauz některých pražských politiků přináší deník Metro.  celý článek

Elektromobilita nám pročistí městský vzduch, vědí radnice českých měst

vydáno 19. ledna 2022  6:00

O nové čerpačce na klasická paliva už nikdo nepíše. Ovšem otevření dalšího stojanu pro elektromobily je v Česku stále ještě malá událost.  celý článek

Recyklace? Nejlepší je odpad vůbec nevytvářet, tvrdí expert na cirkulární ekonomiku

vydáno 18. ledna 2022  16:31

Hlavní město má novu vlastní strategii. Dokument nazvaný Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku schválili magistrátní radní v pondělí. Rozhodli tak...  celý článek

Ceny se ve stavebnictví dost „utrhly“. Prodávaný materiál může být navíc málo kvalitní

vydáno 18. ledna 2022  11:35

Šokují vás ceny stavebních materiálů a také to, kolik si řeknou řemeslníci za svou práci? Není to nic nového pod sluncem. Už jsme to zažili.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám