Kurz znakového jazyka. Řeč zní jen na začátku

Neslyšící Matěj Čipera je lektorem znakového jazyka ve společnosti Tichý svět, koordinátorem internetových zpráv pro neslyšící a občas si přivydělává jako řidič přes aplikaci Taxify. Naproti němu sedí Klára Capoušková a povídají si. Klára znakový jazyk nepotřebuje ani k práci, ani nemá neslyšícího příbuzného. Jen ji znakování zajímá. „Ráda bych se stala překladatelkou,“ svěřuje se studentka. Ze začátku jí dělalo problém, že se usmívala i při znakování vážných věcí. U tohoto způsobu dorozumívání je totiž důležitý také výraz v obličeji.

Matěj Čipera učí znakový jazyk už čtyři roky. Za tu dobu si stihl všimnout, s čím mají studenti největší problém. „Občas je pro ně těžké zkoordinovat pohyb rukou,“ vysvětluje a dodává i jednu perličku. „Studenty trápí, že některé znaky jsou si podobné a lidem se pletou. Například výrazy znakovat a sex vypadají ve znakové řeči podobně,“ tvrdí lektor. Jeho „slova“ nám tlumočí překladatelka.

Naučit se znakový jazyk lze v některých případech za tři roky. Někomu to ale může trvat třeba i osm let. „Rychleji se učí lidé, kteří se pohybují v prostředí, kde jsou i neslyšící,“ říká Eva Pikalová ze společnosti Tichý svět. Na kurzy tam chodí nejčastěji lidé z úřadů, nemocniční personál, speciální pedagogové, ale i veřejnost. „Lekce probíhají podobně jako při kurzu cizího jazyka. Tlumočník je přítomen jen první hodinu. Pak si studenti musí poradit sami. Celý kurz vede neslyšící,“ popisuje Pikalová.

Tichý svět kromě pořádání kurzů znakového jazyka dělá také různé workshopy, provozuje on-line tlumočení skrz Tichou linku nebo pomohl založit kavárnu s neslyšící obsluhou.