metro.cz

Počasí v Praze

17 °C / 27 °C

Úterý, 27. července 2021. Svátek má Věroslav.

Další 1 fotografie v galerii
Holubi jsou také na náplavce, která bývá plná lidí a tím pádem i jídla. | foto: iDNES.cz

Létajících krys jsou stále mraky. Odchyty nefungují

  6:53
Osmdesát tisíc holubů zasype ročně metropoli stovkami tun trusu. Lidé je krmí dál.

Když se na vás vykálí holub, je to podle pověrčivců znamení, že vás potká štěstí. Když na vás ale denně pouští holubince osmdesát tisíc opeřenců, tak jako na střechy a ulice hlavního města, je to už trochu problém. „Stejně jako v mnoha dalších městech, platí i v Praze zákaz krmit holuby. Ale ne tak docela. Zákon jsem četl a ve skutečnosti neříká nic o krmení holubů. Pouze zakazuje, abyste zahazovali cokoli na ulici, tedy kromě krmení třeba taky nedopalek či žvýkačku,“ upozorňuje ve svém nedávném videu youtubového kanálu Kluci z Prahy reportér Janek Rubeš.

Legislativu komentuje i mluvčí osmé městské části Martin Šalek. Před lety si vysloužila mezi radnicemi pověst té, která se s omezováním počtu létajících krys, jak se holubům přezdívá, maže nejméně. „Krmení holubů na veřejných prostranstvích a ulicích je v rozporu s obecně závaznou vyhláškou číslo 8/2008 Sb. HMP, o udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích. Podle vyhlášky je každý povinen chovat se tak, aby nezpůsobil znečištění ulic a jiných veřejných prostranství, přičemž tímto znečištěním se mimo jiné rozumí i krmení zvířat, tedy i holubů,“ vysvětluje pro Metro Šalek.

Hroty a holubník
Jeden dobře krmený městský holub vyprodukuje podle odborníků klidně i několik kilogramů trusu ročně. To dává uklízečům v hlavním městě pořádně zabrat. „Velké množství holubího trusu je v Praze problém, ale zvládáme jej odklízet díky úklidovým firmám a Technické správě komunikací. Pomáhá také ochrana památek před znečišťováním instalací maket dravců a protiholubích zábran,“ říká pro deník Metro náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Ten má holubí problematiku v rámci svého odboru na starost.

Podle zástupců magistrátu se v Praze dbá hlavně na prevenci a ochranu historických budov. Zde se používají pásy s hroty, které zabraňují dosedání holubů na parapety, ale i sítí či lankových systémů, jaké jsou třeba na střeše haly Masarykova nádraží. Hroty a sítě zase chrání Karlův most nebo Staroměstskou radnici. V minulosti se v Praze příliš neosvědčilo používání živých dravců ani umisťování jejich siluet na skleněné plochy v centru města. Podle Hlubučka se nyní hojně užívají hlavně makety ptačích predátorů. „Jedno z opatření na snížení počtu holubů je pak i například možnost instalace holubníků, ze kterých jsou odebírána vajíčka. Počet holubů se tak nezvyšuje,“ dodává Hlubuček.

Holubí zákony
Za přemnožení holubů jsou v Praze „zodpovědní“ nejen ti, kteří je v dobré víře krmí. Holubů se proto v hlavním městě týká hned několik dalších zákonů a předpisů. Kromě toho o veřejných prostranstvích, za jehož nedodržování mohou strážníci rozdávat na místě pokuty v řádech stokorun, je to povinnost vlastníků některých objektů zajistit je před hnízděním těchto opeřenců, případně jejich posedáváním na fasádách a parapetech. To se týká hlavně centra.

„Přemnožení holubí populace je bohužel problémem celého území hlavního města Prahy. Je na vlastníkovi objektu, jaká preventivní opatření proti vletování, sedání a hnízdění holubů přijme. Regulaci počtu holubů mohou nicméně podle zákona o veterinární péči provádět pouze odborné firmy se způsobilostí pro odchyt toulavých, zdivočelých zvířat. Řešení regulace je pak také v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví a orgánů veterinární správy,“ shrnuje problematiku Šalek.

Odchyt holubů na soukromých pozemcích si tak musí zajistit majitel sám. Tyto práce dělají speciální asanační aderatizační firmy, které v metropoli bojují také například proti potkanům.

Zabijáci z osmičky
Existuje celá řada Pražanů, která by na holuby šla tvrději, než umožňuje zákon. Střílení je však na území metropole naprosté tabu a hromadné trávení se tu rovněž ne- osvědčilo. Naprosto legendární byla před třemi lety holubí válka v Praze 8, kde na střechy budov rozmisťovali klece s kvalitním krmivem. Jakmile však do nich holubi vlétli, byli v pasti. Pak je nejpozději na konci týdne čekala smrt udušením oxidem uhličitým. Stejnou hubicí taktiku v minulosti zkoušely i radnice druhé, třetí, šesté a deváté městské části. Bez úspěchu. „Minulost se neopakuje ažádné speciální recepty již nepoužíváme. Případný odchyt holubů do klecí a jejich následné odborné zneškodnění se ve většině případů míjí účinkem, neboť holubi se do vyčištěných míst zakrátko nastěhují znovu. Pokud by mělo být dosaženo úspěchu při snižování stavu zdivočelých holubů odchytem, bylo by nutné tuto problematiku řešit komplexně v rámci území celého hlavního města,“ doplňuje Šalek.

S holuby si vždy uměla skvěle poradit nákupní centra. Westfield Chodov má na střeše makety dravých ptáků a holuby odchytávají odborníci, outletové centrum u Letiště Václava Havla i letiště samotné brání několik dravců, kteří hnízdí nedaleko. V nákupním centru Arkády na Pankráci zase používají průhledný tmel, který údajně holuby odpuzuje.

V Praze neškodí jen holubi, ale i nutrie
Místní řeky a zeleň v posledních letech decimují také stovky hlodavců. Nutrie říční se díky mírným zimám rozšířily téměř na všechny pražské vodní plochy. Zde škodí navrtáváním břehů při budování svých obydlí i plundrováním vegetace. Kromě Vltavy je potkáte například po celé délce Rokytky, u Botiče, objevují se i na Hamerském rybníce nebo na Hostivařské přehradě.

Na problémy kolem nutrií nedávno upozornila Agrární komora České republiky (AK ČR). „Nekrmte prosím nutrie říční. Ve skutečnosti jde o nepřítele tuzemských zemědělců a české přírody. Je to invazivní druh živočicha, který způsobuje problémy na vodních dílech a březích řek. Jejich hluboké nory mohou vést až k sesuvu půdy, nebo dokonce pádu stromů,“ varovala před pár dny komora.

Nutrie navíc podle AK ČR představují zdravotní riziko, jelikož mohou být přenašeči několika nemocí, jako je leptospiróza, salmonelóza, brucelóza, tularemie nebo krysí žloutenka. Jsou také nebezpečné tím, že nemají vpřírodním prostředí přirozeného predátora. Může tak kvůli nim dojít k vytlačení domácích druhů volně žijících živočichů.

Ne každý vodní hlodavec však „přichází“ do Prahy jen škodit. Podle odhadů vědců žije nyní v hlavním městě na asi sedmnácti místech přibližně sto bobrů. Ačkoli tento savec oživil pražskou faunu, má jeho návrat i stinné stránky. Ničí stromy okusováním. Na rozdíl od nutrií jsou však bobři velmi plaší. Není tak snadné je spatřit, natož krmit. Magistrát přesto nachystal na místech výskytu malé větvičky topolu a vrby v otýpkách. Vzrostlé stromy jsou na některých místech opatřeny ochranným nátěrem.

Komentáře

Hlavní zprávy

Odpálený most zlobil D11. Vše komplikoval „dobře utajený“ kabel vysokého napětí

vydáno 27. července 2021  6:13,  aktualizováno  12:02

Trosky zdemolované stavby silničáři uklidili o den a půl později. Uvnitř to vypadalo jinak než v dokumentaci, kterou měli silničáři k dispozici.  celý článek

Bez pásů či bez sedačky. Nezodpovědní rodiče často vědomě riskují zdraví a životy svých dětí

vydáno 27. července 2021  10:43

Na silnicích ke denně k vidění ledacos. Třeba když na místě řidiče sice sedí dospělý muž, ovšem volant třímá asi čtyřleté dítě sedící na jeho klíně.  celý článek

Komerční sdělení

Vzhůru na lov! Jaké lovecké oblečení a vybavení by vám nemělo chybět?

vydáno 27. července 2021

Lovíte různá zvířata a pohybujete se fakticky neustále v lese? Pak zcela jistě víte, že byste se měli řádně obléct a vzít s sebou vhodnou výbavu. Vždyť v...  celý článek

Konec narkomanů na Andělu? Praha je dlouhodobě přehlíží

vydáno 26. července 2021  18:58

V Praze 5 jsou dvě ze tří pražských kontaktních center pro závislé. Zásahy policistů v civilu ovoce zatím ale nepřinášejí.   celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám