Lidé žijí v satelitech, ale daně pořád platí jinde

Daně plať tam, kde bydlíš, kde sis postavil dům, ne tam, kde jsi trvale nahlášený. To byl cíl novely zákona, který loni spadl pod stůl a který měl částečně pomoci těm obcím a satelitních městečkům v blízkosti velkých center. V některých žije až o polovinu víc obyvatel, než jich radnice evidují. Využívají infrastrukturu, jezdí po obecních silnicích a cestách, ale jejich daně končí tam, kde mají „razítko v občance“.

To trápí třeba Velké Popovice, kde žije oficiálně asi 2800 obyvatel, ve skutečnosti jich může být o pár stovek víc. „Je to stejný problém jako pro většinu obcí v nedaleké vzdálenosti od Prahy,“ stýská si Ivan Boleslav, starosta. „Problém není jen absence daňových příspěvků pro obec, ale také umisťování dětí do školských zařízení, protože děti tu většinou přihlášené jsou,“ dodává starosta. Na ně „peníze na hlavu“ dostává, na jejich rodiče už ne.

Číslo dne 15 Tolik tisíc korun hrozilo jako pokuta podle návrhu zákona o evidenci obyvatelstva, který byl zrušen v roce 2017. Pokuta hrozila těm, kteří měli kvůli exekucím trvalý pobyt na radnicích. Ale měla současně usnadnit situaci také obecním rozpočtům, aby daně zůstávaly tam, kde lidé doopravdy bydlí a kde by museli mít také hlášené trvalé bydliště.

Nejde ale jen o mateřskou školu. Víc lidí znamená i víc aut, větší zatížení komunikací, větší zátěž pro vodovody, kanalizaci a další sítě. „Na jejich údržbu nedostáváme žádné peníze,“ konstatuje Ivan Boleslav. Radnice sice ve zpravodaji novousedlíky vyzývá, aby situaci napravili, ale bez úspěchu.

O něco lépe jsou na tom v Buštěhradu, malém městě napůl cesty mezi Kladnem a Prahou. Žijí tady lidé z obou měst. „Takoví obyvatelé jsou ve všech obcích,“ konstatovala pro deník Metro Daniela Javorčeková, starostka Buštěhradu. Podle ní nelze lidi nutit, aby se hlásili k pobytu právě v Buštěhradu. „Samozřejmě, plynou nám z toho nižší příjmy, na druhou stranu se tím ti lidé připravují o určité výhody,“ vysvětluje Javorčeková způsoby, jak nové obyvatele přinutit, aby si vyřídili formality a zřídili si trvalý pobyt v jejich katastru. „Týká se to třeba možnosti dát dítě do mateřské nebo základní školy,“ vypočítává buštěhradská starostka. Člověk, který je hlášený jinde, tak „šidí“ rozpočet menší obce o sedm osm tisíc ročně, čtyřčlenná rodina má tak v obecním rozpočtu dluh až kolem třiceti tisíc korun.

Superbohatá Modrava V šumavské osadě, kde nežije ani sto obyvatel, se kdysi k trvalému pobytu přihlásil podnikatel Zdeněk Bakala. Bakalovy firmy odvedly v letech 2008 a 2009 do místního rozpočtu kolem 510 milionů korun. Nově narozené děti dostávaly od obce příspěvek 20 tisíc korun, Modrava přispívala rodinám i na letní tábory a  dávala i novoroční prémie.