Memorandum o těžbě vyvolalo velké politické třenice a zřejmě se místo másla stane lithium volebním tématem. O případné těžbě dnes bude jednat Senát. „Podpořím záměr zařadit na plénum Senátu bod týkající se záležitosti zamýšlené těžby lithia, a to zejména proto, aby se objasnila celá geneze této problematiky a projednal další možný vývoj,“ uvedl předseda horní komory parlamentu Milan Štěch.
Zajímavé využití lithia
|
Dnešního jednání, které předchází pondělní mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, by se měl zúčastnit premiér Bohuslav Sobotka. Do debaty v Senátu se chce zapojit také ministr životního prostředí Richard Brabec.
Memorandum, tedy dohodu, s australskou společností European Metals Holdings podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček před několika dny. Od té doby je ostřelován šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, který tvrdí, že „to byla krádež za bílého dne“. Havlíček ale tvrdí, že trestně stíhaný politik Babiš potřebuje před volbami zakrýt své problémy. „Je nedůvěryhodný a nikdo už mu nemůže věřit,“ prohlásil ministr.
Prezident Miloš Zeman řekl, že na těžbě by se měla podílet česká státní firma. Měl na mysli podnik Diamo. Ten ale nemá na těžbu potřebné kapacity. Australané, pro něž nyní provádí průzkum jejich dceřiná firma Geomet, by mohli cenný kov, který se využívá k výrobě baterií, začít dobývat v roce 2022. Za dvacet let by mohli vytěžit 37 milionů tun horniny. Hodnota lithia v takovém množství se odhaduje až na 700 milionů dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
Průzkum probíhá od roku 2011 a podepsání memoranda těsně před volbami vyvolalo ostré střety mezi politiky. Kromě Australanů má zájem o těžbu, ale levnějším způsobem – tedy získáváním lithia z odtěžených kalů – také miliardář Karel Janeček.
České zásoby kovu jsou zatím nulovéPeníze jsou to, oč tu běží. Má český stát v Krušných horách stovky miliard, nebo dokonce biliony uložené ve vzácném kovu? Jaromír Starý, vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby, říká, že většina cifer, které ve vzrušené atmosféře lítají, jsou nesmysly. Je v Krušných horách tolik lithia, jak se tvrdí? Ano, údaj je věrohodný. Průzkum probíhá v Krušných horách už od šedesátých let minulého století a nekončí. Zpočátku se nezaměřoval na lithium, ale na cín a wolfram. Lithium bylo tehdy jen předmětem výzkumu, zkušebně se vyráběl lithium karbonát, ekonomicky to však nevycházelo, takže se s tím skončilo. Lithium se ještě masově nevyužívalo jako dnes v bateriích všeho druhu. Kde bychom ho už tehdy například našli? Kdysi se používalo v atomovém průmyslu. Uplatnilo se v keramice. Dnes se s ním setkáte třeba v umělých zubech a sklokeramických deskách v kuchyni. Protože zvládne velké rozpětí a střídání teplot. Kdybyste měl umělý chrup bez lithia a střídavě pil horký čaj a studenou vodu, tak zuby popraskají. Kde se vzaly tři biliony korun, kterými se argumentuje? Někdo si spočítal množství zdrojů lithia, což je asi 1,1 milionu tun, zjistil, kolik stojí jedna tuna kovu, a vše vynásobil. Jako kdyby to z rudy už měl vytažené, uložené ve skladu a mohl to za danou cenu prodávat. Fakt, že lithium je zatím v zemi a že náklady na jeho vytěžení mohou být třeba i vyšší než jeho prodej, to autory těchto velkých čísel nezajímá. Skutečná hodnota suroviny, která v Krušných horách je, se nedá zatím vyjádřit. Co vám v současné argumentaci kolem lithia vadí? Pořád se hovoří o zásobách, správně by se mělo mluvit o zdrojích. Nejdřív musíte totiž vypracovat studii proveditelnosti a na jejím základě vypočítat, kolik je ve zdrojích zásob. Protože taková studie je jenom předběžná, máme sice velké zdroje, ale naše zásoby jsou z tohoto pohledu nulové. Mohl byste to nějak srozumitelně popsat? Představte si dvacetikilogramovou cihlu zlata v trezoru. S tou už se dá obchodovat. Ale zkuste někomu nabídnout, že mu prodáte iks nákladních aut zeminy, ve které to zlato bude obsažené, ale nebude z ní ještě zpracované. Tak se vám vysměje. Ta zlatá cihla, to jsou zásoby, ty hromady horniny s nezpracovaným zlatem jsou zdroje. S lithiem v Krušných horách je to stejné. Takže – zásoby jsou ověřené zdroje. To se o těch našich ještě nedá říct. I proto nyní probíhá geologický průzkum. Z milionu tun zdrojů tak můžete mít třeba jen deset tisíc tun získatelných zásob. Kde je těžba lithia nejvýhodnější? Určitě nejlevnější je ze solanek v trojúhelníku mezi Chile, Argentinou a Bolívií. Solanka, to je suchá pánev bez odtoku. Čerpáte z podzemí slanou vodu a necháte soli s určitým procentem lithia vysušit. Koncentrace kovu je v solance malá, ale dobývání levné. Pak je lithium v pevných horninách, buď v pegmatitech ve vyšší koncentraci nebo jako u nás rozptýlené v horninách. |
