Lyžovat a rybařit v jeden den? Jde to

Na Paganele, v italském lyžařském středisku, které je i mezi Čechy hodně populární, se většinou bez problémů lyžuje až dokonce března, často i déle. Zrovna letos byly ještě v pozdním jaře podmínky vynikající, sjezdovky nad Andalem byly přinejmenším po celé dopoledne ve skvělé kondici, a tak jsme je bez milosti, ba přímo s gustem trápili hranami svých carvingových lyží. A protože na konci března už na Paganele ve všední dny moc lyžařů nepotkáte, byli jsme už před polednem vylyžovaní tak, že jsme na odpoledne spřádali plány méně i více bláznivé. Na terase s výhledem na Lago Molveno to myslím zaznělo poprvé – pojďme odpoledne na ryby!

Co se sluncem?
Jakkoli jsme původně vyrazili hlavně lyžovat, těžko se v Trentinu na jaře ubránit myšlenkám na letní aktivity. Teploty dole v údolích už bývají velice příjemné, v parcích okolo jezer Molveno, Caldonazzo nebo Levico se na konci března odpoledne běžně chodí v triku. Taková procházka po městě je prima, ale nás to dlouho nebaví. Někdo se pak nechá zlákat na in-line brusle, nebo dokonce na kolo, v tom už je o poznání víc akce, ale pořád je to celkem běžná zábava. Co takhle vyrazit si na ryby? Ne, nezbláznili jsme se. Chceme prostě do přírody a chceme se bavit!

Lago Caldonazzo Rybářská povolenka na Lago Caldonazzo stojí 12 eur na den, na pstruhovou řeku Avisio protékající hned pod lyžařským areálem v Cavalese 20 eur a na řeku Noce, která má i takzvaný trofejní úsek s kapitálně urostlými pstruhy, 25 eur na den.  Obzvláště na řeky je vhodné najmout si rybářského průvodce, šance na úspěch v neznámých vodách se tím výrazně zvýší.

Objevte vodu!
Jezera v podhůří jsou samozřejmě plná ryb. Luisa Bertoldi z turistických informací pro oblast zvanou Valsugana, jíž dominují jezera Caldonazzo a Levico, podotýká: „Rybaření na těchto jezerech nebylo až do nedávna provozováno jako zábava. Historicky tu mělo právo rybařit jen pár rodin, dělo se tak zčistě existenčních důvodů. Natahovaly se sítě a čekalo se, co se do nich chytí.“ Zhruba deset let už se ale na jezerech objevují loďky se sportovními rybáři, kteří se chytáním ryb prostě baví. A když se zadaří, rozhodně nepohrdnou dobrou rybou k večeři. Sportovní rybařina je v celém světě a stejně tak v Itálii stále populárnější. Přitom málokomu už jde o maso, to si může každý koupit v supermarketu. Jde o zážitek z lovu. A věřte mi, když máte na prutu půlmetrového pstruha, je to adrenalin jako… 

No, na sjezdovkách už dneska nic takového nezažívám. Živí mě lyžování, přesněji řečeno psaní o lyžování, rybaření je ale mým druhým celoživotním koníčkem. Donedávna by mě ani nenapadlo, že se tyto záliby někde na světě dají spojit. Vlastně to ani nebyl můj nápad, původně s ním přišel můj kamarád, obrovský fanda do rybaření. Na jaře byl lyžovat v Cavalese, a když ze silnice viděl, že řekou už brodí rybáři, nevěřil vlastním očím. Hned by prý vyměnil lyže za muškařský prut! V Česku se rybářská sezona s tou lyžařskou tak akorát míjí, pstruhy můžete na horských řekách chytat nejdříve od 16. dubna, a to už se lanovky netočí. V italských horách je tomu jinak, určitě díky unikátním přírodním podmínkám.

Marénu k večeři
Nemusíte být v rybaření nijak zkušení, abyste si v Trentinu mohli exotickou kombinaci ranního lyžování a odpoledního rybolovu vyzkoušet. Třeba na jezeře Caldonazzo se dá chytat z loďky a můžete si k ní najmout i průvodce, který vám půjčí veškeré vybavení a se vším poradí. Chytat se tu dá mnoha způsoby a také výsledky mohou být různé, jak už to tak na rybách chodí. Asi nejvíce zastoupenou rybou v jezerech náležících k půvabnému lázeňskému městečku Levico Terme je maréna, které Italové říkají coregone. Dorůstá tu do pěkných délek, půl metrový kus není výjimkou! Místní rybáři, co vědí, jak na věc, chytají i větší. Zkuste si to.

Pstruha pustit
Zkušené rybáře lovící technikou na umělé nástrahy, takzvané mouchy, v Trentinu nadchnou horské řeky. Chytat pstruhy v několika podobách včetně vzácného pstruha mramorového, ale také třeba lipany v kouzelném prostředí, kdy vám pod nohama šumí ledová bystřina a za zády se zdvihají kopce, jejichž vrcholy jsou na jaře ještě štědře pokryté sněhem, to je prostě sen každého muškaře. Je to neskutečná nádhera! Brzy odpoledne už bývá teplo, líhne se první hmyz a ryby začínají být aktivní. Chytit v ledové tůni krásně zbarveného pstruha, vyfotit se sním a zase ho vrátit do potoka, to je fakt silný zážitek. Člověk si tu horskou přírodu užije na maximum. Když si pak při západu slunce uvědomíte, že ráno jste se proháněli na lyžích a odpoledne jste strávili u vody, je to bláznivé. Nádherně bláznivé.