Má autobus klimatizaci? Aplikace se to teprve „doučí“

Aktuální polohy všech tramvají, autobusů, trolejbusů i přívozů mohou Pražané již nějaký ten pátek jednoduše sledovat na mapce ve svém mobilu. Web mapa.pid.cz tuto službu nabízí od začátku roku. Organizátor dopravy Ropid nyní na svém Facebooku přiznává, že má služba stále své mouchy.

„U autobusů dopravního podniku se zatím nezobrazuje, zda je vůz opatřen klimatizací. Snad vše vyřešíme za měsíc až dva. Není to úplně jednoduché a nejde to vyřešit jen v mapce, protože v současnosti do ní tahle informace vůbec nedoputuje. Zdrojem dat pro mapku je totiž Datová platforma Golemio. Ta nyní vůbec s informacemi o vozidle nepracuje, zná jen evidenční číslo, které posílá dál,“ říká mluvčí Ropidu Filip Drápal.

A v tom je právě podle něj kámen úrazu. „Typ vozu, klimatizaci a vše další si dolepuje mapa sama. U autobusů dopravního podniku nesmíme kvůli interní domluvě s dopravcem zveřejnit evidenční číslo. A protože Golemio je veřejný datový zdroj, používají ho i jiné aplikace, tak musíme evidenční čísla autobusů dopravního podniku filtrovat, aby se nedostala i jinam. To rozhraní je stavěné jako plně otevřené, takže by se tam musel, zjednodušeně řečeno, přidělat nějaký tajný kanál, kterým by se to evidenční číslo posílalo pouze naší mapě a ta by si z něho odvodila klimatizaci a pak ho sama skryla,“dodává Drápal.

On-line informace o skutečném čase odjezdu všech spojů včetně těch tramvajových z jednotlivých zastávek, za jak dlouho tramvaj přijede i jaké je její aktuální zpoždění, jsou cestujícím k dispozici v pilotním provozu i ve vyhledávačích spojení na webu DPP, PID, IDOS a také v aplikaci PID Lítačka.

Jak uvádí spolutvůrce mapy a dlouholetý zaměstnanec Ropidu Zbyněk Jiráček (více o něm níže v boxu), Pražané čekali na tuto službu možná až příliš dlouho. „Podobné aplikace existují v jiných systémech v Česku i v zahraničí. Praha v tomhle vlastně zaostávala, avšak čekali jsme na uvolnění dat z dopravního podniku, bez nich by to nemělo moc cenu. Nápad tu byl již dlouho, ale chyběla data,“ uvádí Jiráček, který na mapce pracoval se dvěma kolegy dva roky.

Tým Pražské integrované dopravy mapu stále vylepšuje. „Určitě tam jsou ještě mezery v podkladových datech. Chtěl bych zrychlit přenos polohových informací z vozidla do mapy. Je k tomu poměrně častá zpětná vazba, že polohy jsou o dost zpátky oproti reálu. Máme naplánované úpravy, které by to měly zlepšit,“ říká Jiráček.

Zbyněk Jiráček pracuje pro Ropid řadu let Organizátor dopravy se jednou za čas rád chlubí svými zaměstnanci. Se Zbyňkem Jiráčkem se čtenáři Metra mohli dříve setkat prostřednictvím sociálních sítí Ropidu, kde se podílel na obsahu. Zbyněk Jiráček Před rokem a půl se stal vedoucím odboru technického rozvoje a projektů. Na sítích, obzvláště pak na Twitteru organizátora dopravy, komunikuje pravidelně, a pokud jste někdy zadali dotaz ohledně mapy nebo PID Lítačky, s největší pravděpodobností vám odpovídal právě on. „V případě tvorby mapky spojů musíte umět zvládnout programování a webové a databázové technologie, ve kterých se ta aplikace tvoří. Je třeba znát také architektonické koncepty, tedy i umět navrhnout, jak spolu systémy budou komunikovat, aby se zpráva, která vznikne v GPS modulu autobusu, dostala do prohlížeče konkrétního uživatele aplikace. A přitom se propojila s jízdním řádem, který tvoří projektanti, a informacemi o vozidle, které zase čerpáme z webu seznam-autobusu.cz,“ popisuje Jiráček. Je samozřejmě potřeba vidět trochu do technických detailů, jak vlastně sledování provozu funguje a jak se chovají příslušné aplikace hlavně v nestandardních případech. „Třeba když se spoj někde na delší dobu zasekne, přestane hlásit polohu, nebo když sjede z trasy. Když vůz mění číslo na trase či když dochází k výměně vozů,“ doplňuje Jiráček. Zajímavé je podle Jiráčka také vypořádat se s problémy okolo půlnoci nebo při změnách času ze středoevropského na letní a zpět. Také je potřeba mít někoho, kdo rozumí grafice, aby aplikace vypadala pěkně, aby se s nimi lidem dobře a intuitivně pracovalo. „No a nakonec se hodí i někdo, kdo dobře zná síť linkového vedení a různé špeky, které se v síti vyskytují, protože jedině tak se dá aplikace efektivně otestovat a připravit na všechny možné případy,“ usmívá se Jiráček. Mnoho cestujících by také uvítalo přesná data o zpoždění jednotlivých souprav metra. Vše ale stojí a padá na tom, jak rychle se podaří pokrýt všechny tunely LTE signálem. I tak jde v pražském metru obvykle pouze o desítky vteřin. Celé metro má být podle odhadů magistrátu pokryto signálem někdy na začátku roku 2022.