Železniční nostalgie. Tak se říkává lásce k nejrůznějším mašinkám, vlakům a lokomotivám. Do téhle oblasti již několik let fušuje parta kolem společnosti Retrolok, jež coby akreditované školicí středisko pro strojvedoucí sídlí na smíchovském nádraží v Praze. „Náš cíl se však nachází na západ od Prahy. Chceme zbudovat železniční muzeum v našem depu v Horažďovicích předměstí,“ představuje jednatel Retroloku Miroslav Turek.
Sbírkou muzea by měla být ucelená řada motorových lokomotiv z produkce strojírenského podniku ČKD. „Vzhledem k naší lásce k parním lokomotivám se nám podařilo dostat do pronájmu od muzea v Lužné u Rakovníka lokomotivu 422.002, které se říká Malý bejček. Pronájem lokomotivy činí 75 tisíc za rok s tím, že máme doložku o zápočtu. Opravy, které budeme provádět, se do padesáti tisíc započtou do pronájmu. Náklady budou určitě vyšší, ale toto je maximální částka, kterou můžeme započíst,“ uvádí pro deník Metro Turek.
Lokomotiva, nebo socha?
Společnost pracuje na rekonstrukci a uvedení stroje do provozu za účelem pořádání historických jízd. V tomto okruhu Retrolok spolupracuje i s Národním technickým muzeem a při zvláštních vlacích využívají jejich exponáty. Muzejní lokomotiva byla například využita na jízdu po pražských tunelech a mostech. „Národní technické muzeum by rádo spolupráci rozšířilo. Teď budeme jedné jejich mašince vyměňovat parní generátor,“ dodává Turek.
Lokomotiva 422.002 byla vyrobena roku 1900 firmou Krauss v rakouském Linci pro trať Karlovy Vary–Potůčky–Klingenthal. Provozní byla až do roku 1968. „Kdysi stála na pomníku ve stanici Kralupy nad Vltavou. Pak ji sundali a uvedli do vystavovatelného stavu. Na pomníku ji naštěstí nikdo nepoškodil, takže vydržela kompletní, až na nějaké součástky. Vzhledem k jejímu stáří se ale rekonstrukce musí vzít z gruntu,“ říká ke stavu Malého bejčka Turek.
Bejček za dvacet milionů
V současnosti nejvíc pracuje Turkova parta na opravě kotle. „Je zapotřebí změřit tloušťky stěn, jestli se může původní kotel ještě využít, nebo jestli se bude muset vyrobit úplně nový. Vyrobit nový kotel by bylo jednodušší, ale také podstatně dražší,“ vysvětluje Turek.
Rekonstrukce parní lokomotivy se může vyšplhat až na dvacet milionů, pokud se vše zadává dodavatelsky. „Když si uděláme vše svépomocí, bude to sice trvat déle, ale bude to podstatně levnější. Předpokládám, že budeme schopni se vejít do dvou až tří milionů,“ odhaduje Turek. Společnost na lokomotivě pracuje již druhým rokem, přičemž musí pravidelně udržovat i klasické provozní lokomotivy.
Funkčních parních lokomotiv je dnes velmi málo, jelikož rekonstrukce i jejich provoz vyžadují poměrně vysoké finanční náklady. Hlavním příjmem Retroloku je přeprava stavebních mechanismů na železniční výluky, které probíhají také v covidové době. „Nás covid v podstatě ovlivnil pozitivně. Máme ještě personální agenturu strojvůdci.cz, a jelikož naši smluvní partneři byli koronavirem postiženi, půjčovali si lidi od nás,“ popisuje Turek.
„Nadšení do oprav Malého bejčka nám nechybí, ale je málo lidí, kteří by byli nadšení a zároveň ovládali nějaké řemeslo,“ uzavírá pro Metro Turek.
