metro.cz

Počasí v Praze

3 °C / 4 °C

Pátek, 28. ledna 2022. Svátek má Otýlie.

Další 1 fotografie v galerii
Šárka Weberová | foto: Metro.cz

Manuál pro macechy vychází laskavě i česky

  10:57
Být nevlastní mámou je podle vydavatelky knihy její nejnáročnější a nejzranitelnější rolí.

„Seznámení s nevlastními dětmi bývá dost často skličující zážitek. My, kdo už to máme za sebou, si až příliš dobře pamatujeme nervozitu a obavy, které jsme před tímto setkáním cítily. Jaké ty jeho děti budou? Co jim řeknu? Budou mě mít rády?“ To jsou slova z knihy Jak být šťastná nevlastní máma, která se nyní dostává do prodeje.

„Můžete být první ženou kromě jejich mámy, se kterou svého tátu kdy viděly. Určitě budou mít obavy, jak tato změna ovlivní jejich život a jak zasáhne do jejich vztahu s tátou,“ píše autorka knihy Lisa Doodson, britská psycholožka zaměřující se na téma nevlastních rodin, která má vlastní i nevlastní děti.

O knize

Jmenuje se Jak být šťastná nevlastní máma.

  • Přináší rady a tipy, jak si na život v nové rodině snáze zvyknout.
  • V nevlastní rodině prý bývají nejtěžší zejména první dva roky, kdy nikdo přesně neví, jaká pravidla vlastně platí.
  • Ukázky se dají stáhnout na: stastna-nevlastni-mama.cz, kde byl zahájen i předprodej.

Knihu v češtině vydává rodinná mentorka Šárka Weberová, která je mimo jiné autorkou knihy Dva domovy pro děti rozvedených rodičů. K novince pro nevlastní matky říká: „Tato kniha nahlíží na nesnadnou životní roli nevlastní mámy z různých úhlů pohledu. Je plná zkušeností mnoha žen v rolích nevlastních matek, které autenticky sdílí své výzvy, pocity a prožívání, se kterým si nevědí úplně rady.“

Kniha od evropské autorky je podle ní bližší české mentalitě než podobné knihy od amerických autorů. Osobně ji nejvíc oslovilo téma, jak moc schází těmto sešívaným vztahům čas, kdy jsou partneři spolu bez zodpovědnosti za děti.

„Ten čas bezdětné bezstarostnosti, kdy vyživují vzájemnou lásku, na které pak staví svůj další vztah,“ zmiňuje Weberová, která vychovává vlastní i nevlastní děti.

Extrémně důležitá je podle ní v sešívaných rodinách trpělivost, protože každý má jiné tempo sžívání se s novou situací. „Trvá to pár let, nikoli jen pár měsíců či týdnů. Toto poznání vyřčené autoritou mi velmi ulevilo,“ usmívá se.

Kniha podle ní přináší i recept na co nejhladší průběh prvního setkání.

Moje NEJ

Jaké jsou zkušenosti Šárky Weberové jako nevlastní mámy.

NEJ větší výzvou pro mě bylo si své vlastní místo v naší nové rodině, kým vlastně pro děti mého manžela jsem, svůj vlastní způsob, jakým vytvářím své vztahy se všemi uvnitř rodiny.

NEJ dojemnější pro mě jsou chvíle, kdy mi některé z mých nevlastních dětí řekne, že mě má rádo

NEJ vtipnější jsou okamžiky, kdy si s nevlastními maminkami posíláme fotky lichých ponožek, ke kterým hledáme ty druhé.

NEJ náročnější je přiznat si i ty hodně stínové emoce v sobě, které v nás role nevlastní mámy vytahuje na světlo, jako je žárlivost, stud, pocit provinění, odmítání.

NEJ smysluplnější je, když jsme se všemi dětmi pohromadě a cítíme se jako jedna velká rodina, hrajeme si, jedeme do přírody a užíváme si legrace a rodinné lásky. Anebo když jsou naše děti u svých druhých rodičů a my víme, že je vše v pořádku.

NEJ větším smyslem je rozvíjet a vyživovat v této životní sestavě LÁSKU. A to se nám, myslím, docela dobře daří ( i díky principům, které jsou v knize Lisy Doodson popsané).

(Ne)realita

Časté příklady kolem očekávání společného soužití shrnula autorka vedle sebe jako Nerealistické očekávání / Realistické očekávání:

  • Moje nevlastní děti budou „milé“ a pořád hodné. / Neměla bych dělat pro své nevlastní děti nic, za co čekám něco zpět – vždyť jsou to jenom děti!
  • Budu jejich nová máma. / Nikdy nemůžu dětem nahradit jejich mámu. Může ale být další dospělý, který se je postupem času naučí mít rád a bude za nimi stát.
  • Naše nová rodina jim nahradí tu starou. / Nevlastní rodina je jiná než ta vlastní. Původní rodinu nahradit nemůže. Může být stejně dobrá (či dokonce lepší), ale vždycky bude jiná.
  • Budu okamžitě mít ráda své nevlastní děti a ony mě – vždyť přece miluju jejich tátu. / Chci své nevlastní děti poznat, abychom se naučili mít se navzájem rádi, a budu doufat, že k sobě budeme mít časem blíž.
  • Můj vztah se týká mě a mého partnera – to nemá s jeho dětmi z jiného vztahu nic společného. / Děti k mému vztahu s partnerem patří – jsou součástí jeho života a novou rodinu musíme budovat společně.

Komentáře

Hlavní zprávy

Co mají společného Guru, Too hot to handle a Labutí píseň? Děje se tam ho*no

Strážce streamu
vydáno 28. ledna 2022  14:25

STRÁŽCE STREAMU Nejrůznější pořady, seriály a filmy se na nás hrnou ze všemožných streamovacích služeb v kvantech doposud nevídaných. Konkurence je obrovská a divákův čas...  celý článek

Film Lucie postrach ulice je fantasy. Chobotnice z II. patra sci-fi

vydáno 28. ledna 2022  5:55

Kolektiv autorů motajících se kolem filmového webu vám udělá pořádek ve světě udatných hrdinů, spanilých princezen a čarodějů.  celý článek

Komerční sdělení

Pod městem leží evropský unikát

vydáno 28. ledna 2022

Cesta za splněním klimatického plánu by měla výjimečnou technologii chránit nikoli likvidovat.  celý článek

Bude ve čtvrti poliklinika, domov důchodců nebo bazén? Tlačte více na developery, žádá petice

vydáno 27. ledna 2022  12:46

Do areálu Nákladového nádraží Žižkov se zakously první bagry. Rozjela se příprava výstavby nové čtvrti a už se zvedá kritika.   celý článek

Vaše fotky z Prahy