Oteplovat se bude i nadále a spoléhat v létě pouze na klimatizaci není dobré finančně ani z hlediska zdraví. Řešením je pasivní chlazení.
Klimatizace sice v létě chrání domácnosti před tropickými vedry, ale s několika nepříjemnými následky. Ten první pocítí majitelé klimatizací v peněženkách. Vychlazení 30metrové místnosti během horkého léta vyjde až na 100 Kč denně. I proto je klimatizace jedním z nejméně úsporných spotřebičů na světě.
Zadruhé intenzivní klimatizace negativně působí na lidské zdraví. Vysušuje sliznice, takže je člověk náchylnější na nemoci dýchacích cest. Vysušuje také spojivky a rohovky, což vede k syndromu suchého oka, který se projevuje pocitem písku v očích a řezáním. V neposlední řadě jsou pak klimatizace hlučné a jejich ventilační jednotky neestetické.
Co je to pasivní chlazení domácnosti
Náklady na provoz klimatizace snížíte pasivním ochlazováním domu. Základním principem pasivního chlazení je, že funguje nonstop a nemusíte ho zapínat jako například klimatizaci.
Nejčastější způsoby pasivního chlazení, jsou:
● dostatečná izolace domu (zateplené zdivo, izolace střechy nebo izolační skla),
● venkovní stínění (venkovní žaluzie nebo screenové rolety),
● dostatek trávy a stromů kolem domu nebo na střeše (trendem jsou zelené střechy a fasády),
● světlá fasáda a světlá barva střechy,
● přesah střechy nad velkými prosklenými plochami,
● případně vodní plochy v blízkosti domu (např. jezírko na zahradě).
V dobře izolovaných a orientovaných domácnostech se díky pasivnímu chlazení často obejdete bez klimatizace úplně. V ostatních domácnostech pak díky pasivnímu chlazení náklady na klimatizaci alespoň výrazně snížíte.
Jak na správnou izolaci
Základem příjemné teploty v domě bez klimatizace jsou izolační materiály s vysokou hodnotou fázového posunu teplotního kmitu. Lidsky řečeno – fázový posun udává, za jak dlouho izolační materiál nasaje tolik tepla, že ho začne propouštět do budovy.
Ideální je materiál, který vydrží bez propouštění tepla 9 hodin. V létě totiž slunce nejvíc pálí od 10 do 19 hodin. Náročnější podmínky panují pod střechou, do které se ostré slunce opírá zpříma. Na bočních stěnách může být fázový posun teplotního kmitu nižší. Pokud se chystáte izolaci řešit, fázový posun materiálu si u stavební firmy ověřte.
Venkovní stínění sníží teplotu průměrně o 5 stupňů
Kromě střechy a stěn propouští do interiéru spoustu tepla prosklené plochy. Nejúčinnější ochranou proti pronikání tepla do interiéru přes sklo jsou předokenní žaluzie a rolety.
Hlavním rozdílem mezi venkovním a vnitřním stíněním je, že exteriérové žaluzie či rolety odrazí sluneční paprsky dřív, než proniknou do místnosti. Například zatemněná venkovní žaluzie ve světlé barvě odrazí zpět až 96,3 % dopadající sluneční energie. Vnější žaluzie tak sníží teplotu v místnosti průměrně o 5 stupňů Celsia.
Na velké prosklené plochy nad 20 m2, jako jsou například francouzská okna, lze externí žaluzie vyrobit pouze v několika kusech, které se následně spojí dohromady. Můžete je také nahradit venkovními screenovými roletami.
Nezapomeňte na správné větrání
Kromě pasivního chlazení pamatujte v letních vedrech i na správné větrání. Část domácností totiž přes léto zbytečně zapíná klimatizaci jen kvůli nedostatečnému nebo naopak nadměrnému větrání. Doporučujeme větrat nárazově a otevřít okna dokořán na zhruba 5 až 10 minut, ať doma rychle vyměníte vzduch.
Pro udržení příjemné teploty dobře funguje také noční větrání. Je-li v noci maximálně 18 stupňů, otevřete okna dokořán a domácnost přes noc vychlaďte. Hned ráno okna zavřete a žaluzie či rolety zatáhněte.
Tuto techniku samozřejmě praktikujte, jen pokud to neohrozí vaše bezpečí. Například v přízemí bytu v centru města to není dobrý nápad. V takových případech intenzivně větrejte pouze časně ráno a večer před spaním.
