Mezi kolejemi rostou květiny. Záchranářům však překážejí

Tramvajová trať v Bělohorské ulici v Břevnově bude během následujících dvou let porostlá květinami. Dopravní podnik (DPP) s vědci ze tří výzkumných organizací zde totiž od včerejška testuje speciální nízkoúdržbové travní koberce. Ty během včerejška nechal položit na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.

Levné to není Zavlažovacím zařízením je vybavena zhruba pětina délky zatravněných tramvajových tratí a automaticky je zavlažována plocha zhruba 29 tisíc metrů čtverečních. Průměrná roční spotřeba vody při aktivním zavlažování je přibližně tisíc litrů na jeden metr čtvereční zatravněné plochy, což představuje roční spotřebu více než 29 milionů litrů vody.  Vyjádřeno v nákladech, jedná se o milion a půl korun ročně. Podaří-li se v rámci projektu úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi odolné vůči extrémním podmínkám a suchu, bude to znamenat snížení spotřeby vody a nákladů.

„Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pochází z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v tuzemsku. Shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár těch s unikátními dědičnými vlastnostmi,“ říká Vojtěch Holubec, výzkumník z Genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.

Jeho tým již začal vysazovat testovací políčka začátkem tohoto roku. Ta se nacházejí na tramvajových smyčkách Sídliště Řepy a Spořilov a u depa metra v Hostivaři. Dohromady šlo o více než 270 metrů čtverečních. Cílem je, aby se zvýšila životnost zelených pásů a snížily náklady na údržbu a zavlažování. Rostliny z běžných směsí totiž nezvládají zejména sucho, teplotní stres ani zasolení.

„Na každé z nich použili tři nové osevní směsi s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá. Paralelně s tím na experimentálních plochách ve výzkumné stanici travinářské společnosti u Rožnova pod Radhoštěm loni v září vyseli další nové směsi – čistě travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami – vhodné pro travní koberce pro tramvajové tratě, ato jak pro slunná, tak i stinná stanoviště,“ dodává Holubec, podle kterého v Zubří předevčírem sloupli hotové pásy, aby je mohli včera položit na cílová stanoviště.

„V mezičase DPP z pokusných parcel v tramvajové trati v Bělohorské ulici odstranil stávající zelené pásy včetně půdního profilu až na pražce a navezl nový, speciální substrát, vhodný pro předpěstované experimentální zelené koberce,“ popisuje náročnou akci Holubec.

Podle technického ředitele DPP pro oblast povrchu Jana Šurovského se v hlavním městě v současné chvíli nachází zhruba šestnáct kilometrů tratí se zatravněným svrškem. Více v boxu níže. Zelené koberce umístěné v kolejišti mají podle odborníků řadu výhod. Snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody, absorbují hluk a vytváří útočiště pro četný hmyz.

Najde se však také mnoho argumentů, proč zelené pásy do kolejiště nepatří. Kromě nákladnosti samotné údržby je to hlavně proto, že travnaté plochy mezi kolejemi komplikují život záchranářům. Jak pásy zeleně, tak vyvýšené pražce obsypané kamením totiž nutí spěchající sanitky obvykle jezdit kolem kolejí a hledat nějakou vybetonovanou plochu, přes kterou lze přejet.

„Zatravňování tramvajových pásů je jedna z věcí, která nám už tak obtížnou prostupnost hustým pražským provozem ještě více komplikuje. Pro nás je mnohem důležitější rychlost, plynulost a bezpečnost jízdy. Pokud by tramvajový pás zatravněný nebyl, mohly by po něm sanitky i ostatní vozidla IZS bezpečně a plynule projet nebo objet kolonu,“ vysvětluje pro deník Metro mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Podle dřívějších vyjádření záchranářů navíc dopravní podnik ani magistrát umisťování pásů zeleně do kolejišť se zástupci záchranky nekonzultuje.

„Obecně je situace v hlavním městě s dopravou čím dál tím složitější a doprava samotná patří bezesporu mezi jedno ze specifik práce složek IZS v metropoli,“ doplňuje Poštová.