Migréna je dost drahá nemoc, léčba vyjde měsíčně na tisíce

Kabelka nebo kapsy plné utišujících prášků. To je pro většinu migreniků nejčastější výbava, která může zmírnit nebo částečně zahnat bolesti hlavy. Objevuje se velmi často právě nyní na podzim, kdy ji odstartovávají třeba nenadálé změny počasí.

I když patří mezi častá filmová klišé, kdy představitelky nejrůznějších rolí odmítají něžnosti svých protějšků s odkazem na „strašnou migrénu“, je to samostatná nemoc, která postihuje ženy třikrát častěji než muže. Je totiž navázána například na období menstruace a nejčastěji trápí ženy mezi šestnácti a šedesáti lety.

Právě neznalost a mýty spojené s bolením hlavy znesnadňují pochopení této nemoci ve společnosti. „Je nezbytné, aby svět pochopil onu fyzickou bolest a také společenský dopad migrény,“ říká William Carroll, prezident Světová federace pro neurologii. Potvrzuje to i personalistka Dana Rosická. „Setkáváme se s tím, že vedoucí pracovníci neberou migrénu jako nemoc,“ říká Rosická. Uznává, že pro ty, kteří trpí opravdovou migrénou, je obtížné se už při přijímacím pohovoru zmínit o takovém omezení. To je může znevýhodnit při hledání práce.

Je totiž spočítané, že v praktickém životě mohou ataky migrény připravit nemocného až o jeden pracovní měsíc v roce. „Určitě je dobré o migréně co nejvíce mluvit. I proto, aby lidé, kteří ve svém okolí mají někoho s tímto omezením, věděli, jaké mu vytvořit podmínky, pokud se migréna dostaví,“ dodává personalistka Rosická. Stačí prý třeba najít pro postiženého tiché a tmavé místo, než první nápor pomine. Zásadní roli hraje také firemní kultura, která podporuje zaměstnance s migrénou a nabízí jim větší pracovní flexibilitu.

„Opravdu se nejedná o banální bolest hlavy, kterou lze vyřešit jednou tabletou, je třeba řešit ji s odborníkem – neurologem,“ zdůrazňuje David Doležil, praktický neurolog a současně předseda Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. V současnosti existují dvě možné cesty, jak migrénu léčit. Buď pomocí tradičních léčiv na zmírňování bolestí, či omezením potravin, které mohou být spouštěčem (káva, alkohol, jižní ovoce). Ale i novými léky. Jedná se například o medikamenty podávané pacientovi injekcí. „Zpravidla se dávka aplikuje jednou měsíčně po dobu jednoho až dvou let,“ říká David Doležil.

Tento způsob biologické léčby české pojišťovny nehradí. „Jedna dávka vyjde na dvanáct až čtrnáct tisíc korun, nejedná se tedy o nijak levný způsob léčení,“ připomíná Doležil. Pojišťovny zařazují na seznamy nové léky i postupy, má to však pevná pravidla. „Pokud jde o zdravotní výkony, je platným a závazným předpisem Seznam zdravotních výkonů. Každoročně ho vydává jako obecně závaznou vyhlášku ministerstvo zdravotnictví,“ řekla deníku Metro Iwona Navrátilová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ve výjimečných případech by proto mohly pojišťovny hradit podobnou léčbu podle paragrafu 16. Ten umožňuje proplacení nad rámec obvyklých plateb. „V loňském roce jsme evidovali 4401 žádanek, letos zatím 2370 žádostí,“ uvedla pro deník Metro Elenka Mazurová, tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny. Z celkového počtu neproplatili jenom pět procent žádostí.