V porotě zasedli sochař Jan Hendrych, architekti Jan Kerel, Štěpán Špoula či Zdeněk Lukeš a historik umění Jaromír Zemina. Podporuje ji i dcera Milady Horákové Jana Kánská. "Mám radost, že tolik současných umělců projevilo zájem ztvárnit Miladu Horákovou. Potvrzuje to jen rostoucí důležitost jejího poselství. Chtěl bych věřit, že stejně to budou vnímat všichni, kdo budou procházet kolem nového pomníku při svých cestách do nebo z Parlamentu České republiky," uvedl Martin Jan Stránský z Nadačního fondu Stránský. Stránský je zároveň zastupitelem Prahy 1 zvoleným za Věci veřejné.
Pomník by měl být v životní velikosti
Podle dřívějších vyjádření Stránského by pomník měl být v životní velikosti. O vytvoření pomníku usiluje kromě Stránského také Klub dr. Milady Horákové. Návrhy umělců, kteří se do soutěže přihlásili, budou po slavnostním vyhlášení 17. listopadu vystavené v Topičově salonu na Národní třídě. Památník by měl být umístěn před Poslaneckou sněmovnou na křižovatce ulic Sněmovní a Thunovské. Původně se uvažovalo, že bude vztyčen ve Vrchlického sadech, to se ale nelíbilo například Útvaru rozvoje hlavního města kvůli plánované opravě parku.
Právnička a národně socialistická poslankyně Horáková (1901-1950) byla popravena komunistickým režimem po vykonstruovaném procesu. Viněna byla z údajné velezrady a špionáže. Vězněna byla i za druhé světové války kvůli účasti na protinacistickém odboji. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Na poctu Horákové byl v Praze vytvořen v roce 2009 pomník s bustou v parku na náměstí Hrdinů v Praze 4 nedaleko budovy věznice a soudu.
