Milion Čechů pije víc, než je zdrávo

Měsíčně přijme protialkoholní záchytná stanice Městské nemocnice v Ostravě v průměru 135 „zákazníků“. „V roce 2019 se jednalo celkově o 1626 záchytů,“ řekla deníku Metro mluvčí ostravské nemocnice Andrea Vojkovská. Ve všední dny je otevřená pro příjem od osmi ráno do čtyř odpoledne, ale o víkendech zde drží služby nonstop. „Stanice je nejfrekventovanější kolem půlnoci, dny nejsou rozhodující,“ doplňuje Vojkovská. Za noc si tady počítají dva tisíce korun, do toho se ještě připočítává 23 korun za kilometr jízdy sanitkou. Za loňský rok se neuhrazená přespání na ostravské záchytce vyšplhala na dva a půl milionu, opilci tak uhradili přibližně jenom tři čtvrtě milionu korun.

Pití leze do peněz Přibližně 44 tisíc korun utratí ročně ten, kdo si dá denně čtyři půllitry piva v restauraci (při ceně desítky kolem 30 korun). Podle poslední Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice za rok 2018 pije necelých sedm set tisíc Čechů alkohol denně nebo téměř denně.

Na to, že Češi příliš pijí, upozorňuje akce Suchej únor, která odstartovala v sobotu. Lidé by měli celý měsíc omezit nebo zcela vynechat pití alkoholu. Má také poukázat na fakt, že se asi milion lidí u nás je za hranicí rizikového pití. To znamená, že denně zkonzumují přes deset gramů čistého alkoholu. Například denní přiměřená dávka pro muže je nejvíc čtyřicet gramů čistého lihu. V praxi to znamená maximálně jeden a půl lahve piva. Jenže to je množství, které pravidelní pijáci jen těžko dodrží.

I to vede k tomu, že ročně se v naší zemi ambulantně léčí kvůli nadměrnému pití desetitisíce žen a mužů. Alkoholismus tak přijde českou společnost asi na šedesát miliard korun ročně. Do této sumy se započítává například nižší pracovní výkonnost pijanů. Za léčbu těžkého poškození jater, vysokého krevního tlaku či závislosti na alkoholu vynaloží stát každoročně kolem 12 miliard korun.

I když české statistiky konzumace významně narušuje turistický ruch, uvádí se, že Češi vypijí od deseti do více než čtrnácti litrů čistého lihu za rok. „Disproporce v údajích souvisejí s metodikou, kterou použijete,“ říká Jarmila Vedralová, národní protidrogová koordinátorka. „Například Světová zdravotnická organizace zahrnuje do konzumace alkoholu všechny osoby nad patnáct let věku, náš Český statistický úřad do toho počítá všechny obyvatele včetně batolat,“ vysvětluje Vedralová.

Kampaň Organizátoři kampaně Suchej únor se inspirovali v zahraničí. V některých zemích se nepití vztahuje i na leden. Stránka suchejunor.cz nabízí například alkoholovou kalkulačku. Ta vyhodnotí, jestli je tazatel za hranicí rizikové konzumace.

„Bez ohledu na nepřesnosti ve statistikách a monitorování spotřeby alkoholu patříme bohužel opravdu k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě,“ potvrzuje situaci Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Podle odborníků a lékařů se za hranou rizikové spotřeby alkoholických nápojů pohybuje téměř pětina české dospělé populace. Pití alkoholu považuje podle nejnovějšího průzkumu za trendy přístup téměř polovina české populace.