Plochy pod magistrálou, městské parky, okolí stanic metra i kanalizační síť. Sem včera začali oficiálně deratizátoři z vybraných firem, především z Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), umísťovat tisíce kilogramů nástrah. Jako každý rok cílí na potkany, jejichž počet se v metropoli rok od roku zvyšuje. Podle deratizátora PVK Zbyňka Kohoutka je to způsobeno tím, že se umějí rychleji množit. Jeden pár dokáže za rok mít až 70 mláďat.
„Hubení potkanů amatérsky? To bych nedoporučoval. Pokud nemá únikovou cestu, dokáže vás taková potvora pěkně pokousat. Jednoho kolegu hryzl a ten pak dostával do břicha spoustu injekcí,“ říká Kohoutek, zatímco společně se svým kolegou umísťují pomocí dlouhé roury pod kanalizační poklop na Václavském náměstí jednu z prvních pastí letošní sezony.
Potkani v Praze5
|
Nástrahy s názvem Hubex, které pracovníci PVK používají, obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu a tuk. To aby mlsným hlodavcům chutnaly. Nejdůležitější složkou je však antikoagulant, který ředí krev. „Princip je takový, že potkan nemá dávicí reflex, takže se po pěti až sedmi dnech udusí vlastní krví. To ale obvykle nezdůrazňujeme. Nezní to příliš atraktivně. Ze stoky je pak voda odnese do čističky odpadních vod,“ dodává Kohoutek. První vlna deratizace potrvá do konce června, druhá od konce srpna do konce října.
Kohoutek nejdříve s kolegy dokončí svou práci na Václavském náměstí a ve Vrchlického sadech, následně se přesune do dalších městských částí. Podle šéfa pražských hygieniků Jana Jarolímka se místa výskytu těchto hlodavců často mění, protože neustále migrují. Právě kvůli migraci se v rámci deratizace ošetřují vždy větší plochy, čímž je možné zamezit dalšímu šíření potkanů. „Potkani se vyskytují na zanedbaných místech a stavbách. Také se jim líbí v neuklizených lokalitách, kde žijí lidé bez domova,“ komentuje pro deník Metro mluvčí hygieniků Zbyněk Boublík.
Při práci deratizátora není nouze o zajímavé historky. U některých z těch, které deníku Metro vyprávěl deratizátor Kohoutek, je pak mnohdy těžké určit, zda se opravdu staly, či jde o městskou legendu. „Nedávno jsme dostali hlášku, že se nějakému potkanovi podařilo vyšplhat až do třináctého patra panelového domu. To je na potkana úctyhodný výkon, to mi věřte. Před několika lety nás zase zavolali do mateřské školy na odchyt obrovského potkana. Děti si tam s ním hráli v domnění, že jde o kočku,“ vypráví Kohoutek.
Povinnost hubit škodlivé hlodavce je v Praze upravena zákonem o ochraně veřejného zdraví. Pokud by majitel nemovitosti povinnou deratizaci zanedbával, může dostat pokutu až do dvou milionů korun. „Nepamatuji si však, že bychom v poslední době nějaké pokuty udělovali,“ dodává mluvčí hygieniků Boublík.
Na volném prostranství a v domech deratizátoři umísťují nástrahy v ochranném obalu a místo standardně označí varováním. Místa, kde je nutné opatření provést, vytipovává pražská hygienická stanice. „Díky těmto plošným deratizacím jsou v Praze stavy potkanů na přijatelné úrovni,“ doplňuje Boublík.
Podle mluvčího PVK Tomáše Mrázka bude po skončení deratizační sezony podzim věnován kontrolám lokalit se zvýšeným výskytem potkanů a ošetření míst podle dodatečných požadavků hygieniků a odborů životního prostředí. „Na letošní rok máme naplánováno 13 a půl tisíce kilogramů na 13 a půl tisíce kanalizačních vstupů. Ačkoliv se nedá počet pražských potkanů přesně vyčíslit, mělo by to stačit,“ míní Mrázek.
Hubení potkanů stojí v hlavním městě miliony ročně
|
