Je tomu zhruba měsíc, co ve všech pražských tramvajích má být možné pořídit jízdenku bezkontaktní platební kartou. Postup je jednoduchý – nastoupíte prostředními a nálepkou označenými dveřmi, přiložíte kartu, automat vyplivne označenou jízdenku.
Problém nastává tehdy, když se za vámi zavřou dveře a vy zjistíte, že má automat na displeji velký nápis: Mimo provoz. V takovém případě vám totiž přepravní řád nařizuje buďto si obratem zajistit jízdenku jinak, například pomocí mobilní aplikace nebo esemesky, nebo vystoupit na následující zastávce.
Během té doby se ale nemá cestující čím prokázat revizorovi a de facto působí jako černý pasažér. „Funkčnost automatů dlouho nevydržela,“ okomentoval čtenář deníku Metro Tomáš Böhm fotografii rozbitého automatu, kterou pořídil minulý týden při cestě do práce.
Případy bezkontaktních automatů, jež nechtějí vydat lístek, se podle reakcí čtenářů deníku Metro množí jako houby po dešti. Dodavatelem oranžových terminálů je ČSOB prostřednictvím společnosti Bankovní informační technologie. Deník Metro se proto obrátil na její zástupce s prosbou o vysvětlení nepříjemného jevu. Podle Michaely Průchové, jež společnosti zajišťuje komunikaci s médii, běží celý systém bez problému a o poruchách přístrojů tu nevědí.
Sdílnější zprvu nebyl ani dopravní podnik, podle kterého zde stížnosti rovněž nezaznamenávají. „Problémy, které vznikaly při zavádění systému, lze přirovnat k době, kdy byl v minulých měsících zaváděn pilotní projekt na lince 18 a 22. V současné době lze konstatovat, že problémů je minimum. Dodavatel například zajistil vybraný okruh pracovníků, který zajišťuje adresně on-line dohled nad všemi automaty,“ sdělila mluvčí dopravce Aneta Řehková.
Nové informace do situace přinesl deníku Metro zdroj, který nechtěl být jmenován. Podle něj stojí za nefunkčními automaty liknavost řidičů, kteří sem nedoplňují papír pro tisk jízdenek. Ty tak nemůže cestujícím stroj vydat, ani kdyby jinak perfektně fungoval. Po tomto upřesnění přispěchal dopravní podnik s konkrétnějším vysvětlením. Sice tu podobné poznatky neevidují, připouští však, že se podobné situace mohou odehrát. „Správný postup je ten, že řidič dostane informaci, že dochází papír ve stroji formou hlášky na displej palubního počítače. Tuto informaci pak ohlásí na provozní dispečink a kotouček s papírem operativně vymění mobilní četa údržby na nejbližším vhodném místě,“ vysvětluje Řehková a dodává, že je díky již zmiňovanému on-line dohledu zpětně možné dohledat, kdy a jak se doplňovalo. Teoreticky by tak stroj neměl nikdy „hladovět“ po papíru příliš dlouho.
„Automat na sebe umí prozradit i to, v kolik hodin ho kdo otevřel klíčem, odklopil tiskovou hlavu nebo ořezávač papíru a zase zavřel,“ doplňuje Řehková.
Podle smluvních přepravních podmínek je cestující povinen provést nákup jízdenky v bezkontaktním automatu vždy bezodkladně po nástupu. Transakce má pak trvat jen několik sekund.
Platební kartu by si měl každý zájemce o lístek zakoupený uvnitř vozu připravit již před nástupem do tramvaje. Uvnitř lze zakoupit pouze již označené jízdenky, takže by se u automatů neměli zdržovat ti, kteří si lístky shromažďují na později. Chytí-li cestujícího v mezidobí revizor, měl by být k cestujícímu podle přepravních podmínek shovívavý. Podle reakcí čtenářů však tomu řada Pražanů zatím příliš nevěří.
