V posledních pěti letech se u nás postavilo v průměru přes 3700 bytů ročně, jak uvádějí přehledy Českého statistického úřadu. Pět let předtím to bylo o téměř dvě tisícovky víc. Před deseti lety dokonce o takřka čtyři tisíce.
Developeři se více věnují komerčním projektům, které slibují rychlejší zhodnocení peněz. Podle poradenské společnosti JLL bude v tomto roce třeba v hlavním městě dokončeno pětkrát víc kancelářských ploch než rok předtím. Jedná se o více než 170 tisíc metrů čtverečních, to je rozloha asi čtyř Václavských náměstí. I proto ceny bytů v hlavním městě výrazně převyšují ostatní regiony.
Ceny bydlení vyhnaly nahoru mimo jiné i ubytovací platformy jako Airbnb nebo Booking.com. Jenže s tím nesouhlasí Matěj Koutný ze startupu Blahobyty, který se na správu takových krátkodobých ubytování zaměřuje. „Podívejte se někdy na zvonky domů v centru Prahy. Na kolika bude patrné, že tam někdo opravdu bydlí, a kolik z nich budou čistě sídla kanceláří a firem?“ argumentuje Koutný. Za mnoha jmenovkami na zvoncích se podle něho ve skutečnosti skrývají právníci, psychologové a další profese. Koutný říká, že pro krátkodobé ubytování se využívá jen jedno procento z 590 tisíc pražských bytů.
V Brně se potýkají s podobnými problémy. Poptávka po bytech převyšuje nabídku. Vliv na ceny má i zvyšující se počet zahraničních firem a také 80 tisíc studentů.
„Město podniká kroky, které by měly situaci zlepšit,“ řekl deníku Metro Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna. Rychlejší výstavbu nových bytů omezuje v lokalitách, které jsou pro to určené, chybějící dopravní a technická infrastruktura – zejména silnice, kanalizace a městská hromadná doprava. „Změnu by měla představovat také dokončovaná Strategie bydlení města 2018 až 2030,“ uvedl Sedláček. Ta zahrnuje například bydlení pro mladé rodiny s dětmi, seniory, startovací byty či podporu nájemního bydlení.
Změna: kanceláře se přestavují na bydlení
|
