Mladá krev: Oi! není o rasismu. Nehledejte v tom nesmysly, říká oikař

Když se řekne oi!, řada lidí si nejspíš vzpomene na skupinu Orlík a její stejnojmenné album. Mnohým pak vyvstanou na mysli pojmenování pro pro vyznavače tohoto stylu: rasisti a "náckové". Přesně taková označení ale skinheadi, kteří se řadí do stylu oi! odmítají. "Na oi! akce chodí jak punkáči tak skinheadi. Ti jsou často kvůli médiím bráni za rasisty, což ale není vůbec pravda, spíš naopak. Skinhead nemůže bejt takhle pitomě smýšlející člověk, protože to popírá kořeny jeho subkultury," vysvětluje skin, který sí říká Zikič.

Pivo, hudba a Bohemka

Kořeny subkultury skinheads sahají do padesátých let dvacátého století. Původně šlo o členy dělnické třídy ve Velké Británii, kteří se scházeli na koncertech a snažili se odlišit od bohaté části populace. Nešlo o skupinu s žádnými politickými cíli. Podobně se dnes vnímají "oikaři". "Všichni v tom furt hledají nějaký nesmysly. Tomu se pak můžeš akorát zasmát. Prostě sr.t na politiku a milovat naši muziku je to, o co tu jde. Jde o zábavu a nic víc v tom nehledejte," vysvětluje Zikič.

Oikař Zikič pro vás vybral něco z hudby, kterou poslouchá.

Právě za hudbou chodí oikaři nejčastěji. "Musíš občas pořádně upustit páru, když jseš v tejdnu v práci. Když je koncert, jde se na koncert. Často hrajou super věci ve strahovský Sedmičce nebo třeba v Modrý Vopici. Klubů je po Praze jak nas..no, takže si vždycky něco najdeš. Super je fandění fotbalu, samozřejmě Bohemce. V Praze a nejenom v ní fandí většina skinheadů a punkáčů právě Klokanům, což je další důkaz o nepoškozeným mozku," směje se Zikič.